S přibývajícím věkem si stále více uvědomuji význam symbolů a znaků pro vizuální komunikaci – piktogramů. Jsme s nimi denně v kontaktu, navigační a orientační značky nás vedou k cíli, jiné nás varují před nebezpečím, informují o správném nebo chybném užívání věcí, ukazují způsob ochrany vlastního zdraví nebo životního prostředí. Učí nás ve všech oblastech naší činnosti. Jejich smysl je jasný i bez znalosti písma. 

Byla to snaha sdělit něco důležitého co bylo impulzem vzniku piktogramu nebo byly jiné důvody?  Dočítám se, že některé národy zůstaly ve vývoji písma na úrovni piktogramů až do 19. století (např. severoameričtí indiáni). Když si uvědomím, že piktogram nalezený na území dnešního Turecka je starý 12 000 let (viz. Wikipedie) ztrácím na chvíli odvahu pokračovat  v psaní úvahy. Nejde mi o historický význam piktogramů, ale o jejich aktuálnost, návaznost na vývoj technologií, životní úrovně a znalostí lidí. 

Některé jsou stejné pro celý svět nebo státy a umožní orientacii v cizím prostředí. Ne,  že chci v nejbližší době vycestovat, ale pozastavím se u používání konkrétního specifického znaku v neevropských zemích. Jsem seniorka, takže se nelze divit, že volba padá na označení WC nebo chcete-li označení chlapečkem a holčičkou. Naštěstí je shodné nejen v Evropě, Americe, ale i v Asii a dál jsem nehloubala. To ví přece každý, řeknete si. V mém případě jde  pouze o zájem, prakticky ocením piktogramy jedenkrát měsíčně po zadání PIN do bankomatu, abych získala  finanční hotovosti nebo mne vedou chodbami a poschodími zdravotnických zařízení do ordinace lékaře.

Mnohé možná potěší, že nejznámějším symbolem je srdce. Znázorňuje lásku. Zná někdo symbol  znázorňující nenávist? Já ne! Nejpoužívanějším ikonem moderního věku je smajlík (smějící se). Zatím jsem ve stadiu zjištění, že piktogramy jsou vesměs pozitivními a užitečnými sděleními a pokud je pravdou, že každý pátý člověk na světě je negramotný, tak jsou nadčasové.