Jean-Paul Belmondo

c/o Artmedia
10 avenue George-V
75008 Paris  France

Odesláno letecky, šupito presto.

Milý chlapče,

známe se už přes padesát let, takže ti navrhuji tykání. Protože toto je otevřený dopis i pro další čtenáře, měl bych zde asi napsat i tvůj životopis, vyjmenovat všechny tvé filmy a ženy. Těchto informací je však dnes v médiích mnoho, a všichni tě už stejně znají, takže to považuji za zbytečné. Dovol, abychom já i moji přátelé z webu i60  ti popřáli k tvým 85 narozeninám ještě mnoho zdraví a dalších hereckých úspěchů. Týká se to i nově avizovaného filmu, kde v komediálním snímku režiséra Fabiena Ontenientea Le coup de chapeau (smekám) si zahraješ hlavní roli.

Moje mládí doprovázeli Rumcajs, Hurvínek, Frigo, Laurel a Hardy, ale TY, TY jsi byl první. Ano, první herec který mne oslovil. Pomíjím Indiánky jako Vinnetou, nebo tvého souputníka Delona což je jiná kategorie. Muž z Ria z roku 1964, zhlédnutý o pár let později v Blaníku a už stereo a širokoúhle, byl nezapomenutelný. Byl to můj a navždy už bude první dospělácký film. Svou roli v tom pro nás jistě sehrály i skvělé dabingy Třísky a později Krampola.  Jsem si vědom, že film je kolektivní dílo počínaje scénářem, hudbou, nebo výběrem destinací, režisérem, maskéry a dalšími herci, ale všechen úspěch filmu závisí na hlavní postavě, jak ta se dovede přiblížit srdcím diváků. Je to tak v pořádku, to je smyslem filmů. Proto po našich městech běhají dětští hrdinové Fantomasové, Vinnetuové nebo Sandokani.

Všechny tvé filmy jsou skvělé. Z těch posledních namátkově vybírám „Amazonku“, kde jsi dokonale vystihl potrhlého staříka, nebo výborný snímek „ Muž a jeho pes“, kde Bébel – jak se ti ve Francii familiárně přezdívá – ztělesnil roli starého osamělého muže. Zosobňoval jsi mimořádný způsob herectví. Frajer, miláček žen, nešika i hrdina, co mu to myslí. Zvláště přesvědčivý jsi byl v rolích policistů a zastánců spravedlnosti. Jistě, je to zásluhou i námětu, scénáře, nebo knižní předlohy, ale zahrál jsi to tak, že jsme ti všichni tyto role věřili. Zahájil jsi nejen pro mne novou vlnu herectví, a reprezentoval jsi s ostatními vrstevníky jako Gabin, De Funes, Claudia Cardinalová, Gina Lollobrigida, Brigitte Bardotová či Jeanne Moreau, Ursula Andressová, Ventura a Jean Marais a mnoha dalšími jedinečnou Francouzskou školu kterou již nikdo nepřekoná. Jo, kde je ta sladká Francie sedmdesátých let nejen ve filmu, ale i v dnešním reálu! Když chlapi byli chlapy, ženy byly ženami a Francie Francií. Možná jsou to naše nostalgické vzpomínky na mládí, ale spíše fakt, že jak světoví, tak čeští herci té doby byli a jsou jedineční, a už navždy nenahraditelní. Snímky z té doby a tak vysoké úrovně jako Velká vlaková loupež, Zvíře, Fantomas, Četníci, Sedmá rota, Angelika, už nikdo nikdy nenatočí. Patříš k této vlně a naše děti a děti našich dětí budou s tebou prožívat dobrodružství v Riu nebo pralesích Amazonky a stejně jako my se budou válet smíchy při scéně, kdy Bruno Ferrari zděšeně křičí : “Sundejte ze mě tu ženskou !“ Nejvíce si ale cením toho, že role, které jsi hrál, jsou obrazem tvého skutečného charakteru a života, jen zasazené do jiného prostředí a děje. A co závěrem?

Spousta mužů by si přála stárnout s takovou elegancí, a i ve vysokém věku vypadat jako chlap.  Jako Ty. 

Málo herců se dožívá v dobré kondici a zdraví tohoto věku, a to, že máš v plánu dál točit, je zpráva pro veškeré tvé fanoušky velice vítaná. Přejeme ti tedy mnoho úspěchů a udržení vysoké laťky i v tomto filmu. Už se těšíme. Tfuj, tfuj tfuj……

Krásné narozeniny !  Užij si to, chlape…
Tvůj Libor

 Titulní foto je z filmu "Policajt nebo rošťák" 1979