Pojďte si se mnou trochu hrát. Ne, nezbláznila jsem se. Je to jednoduché, takový malý nenásilný test vědomostí, kdy není třeba hledat nic v encyklopediích ani na netu, ale zkusit to dát zpaměti a nebo odhadem. O nic nejde, když vás to nebude bavit, stačí článek zavřít.

POZOR ZAČÍNÁME!

KACHNA DIVOKÁ

Jedním z nejznámějších obyvatel naší přírody je kachna divoká, na našich vodních plochách tohoto ptáka můžeme pozorovat po celý rok v hojném počtu.

1. Jaký je běžnější název pro kachnu divokou?

a) jarňačka

b) březňačka

2. Jakou barvu mají zrcátka na křídlech kachny divoké?

a) modrou

b) bílou

Přestože je to „běžný“ pták našich vod, patří mezi „opeřence“, na které je radost pohledět. Třeba takový kačer ve svatebním šatě je svým zářivým zbarvením prostě nepřehlédnutelný. Kachny mají skromnější šat laděný do hnědé barvy.

Víte, že kachna divoká hnízdí většinou ve výškách a kachňátka musí třeba až z pětimetrové výšky nejdříve seskočit, aby se dostala k vodě? Naštěstí jsou lehounká, takže se většinou vůbec neporaní. Někdy je máma kachna snáší dolů v zobáku.

Kachna divoká patří mezi oblíbenou lovnou zvěř a každoročně je odstřeleno mnoho tisíc kusů.

LABUŤ VELKÁ

Mezi pohádkově půvabné ptáky patří poloochočená labuť velká. Je synonymem lásky. V našich krajích si labutě přísně hájí svá území, ale třeba v Anglii žijí pospolu v celých koloniích. Labutě potřebují pro svůj život větší klidné vodní toky – jezera, rybníky, ústí řek, pomalu tekoucí řeky – aby stačily pokrýt jejich velkou spotřebu potravy. Při hnízdění mají rádi klid.

1. Jakou barvu má čelní hrbol na kořeni zobáku u dospělé labutě?

a) oranžovou

b) černou

2. Z kolika per se se skládá opeření labutě?

a) téměř 25 000 per

b) téměř 40 000 per

Labuť velká je převážně vegetarián, a tak není pro ostatní vodní živočichy prakticky žádnou hrozbou. Výjimečně však pozře i malé rybky, žáby či hmyz. Labutě jsou schopny jít se pást i na pevnou zem a pak nepohrdnou ani klásky obilí. Podstatnou část jejich jídelníčku tvoří však také chleba a pečivo od lidí, kteří je rádi přikrmují.

Víte, že Angličané nazývají labuť velkou „němou labutí“? Přitom němé vůbec nejsou. Funí, v nebezpečí vydávají chrochtavý zvuk, syčí a šepotají. Nezaměnitelný je zvuk křídel letících labutí, a to proto, že labuť velká je jedním z nejtěžších létajících ptáků. Samci váží 12 – 20 kg, samice asi 10 kg. Rozpětí křídel je úctyhodných 200 cm.

VOLAVKA POPELAVÁ

Volavka popelavá patří mezi ptáky, které ve svých revírech neradi vidí rybáři. Určitě je zdatnějším rybářem než kterýkoliv její lidský protivník. Dokáží populaci vysazených ryb zcela zdecimovat a navíc pro ně neplatí žádná doba hájení. Volavka popelavá může budit dojem nemotorného a pomalého tvora. Dokáže nehnutě číhat na svou kořist a nebo se plouživě brodí mělčinou. Proměna nastává ve chvíli, kdy se přiblíží ryba, žába a nebo dokonce i malý pták. Volavka kořist bleskurychle zabije úderem zobáku.

1. Největší volavkou světa je volavka obrovská. Jak se nazývá?

a) goliáš

b) královská

2. Jak nejčastěji polyká volavka popelavá ulovené ryby?

a) ocasem dopředu

b) hlavou dopředu

Volavky popelavé se každoročně vracejí do svých hnízd, které samičky znovu pečlivě vystelou čerstvou trávou a kapradinami. Do hnízda samička klade čtyři až pět bleděmodrých vajec. Po snůšce prvního vejce na něj střídavě rodiče zasedají, takže mláďata se líhnou postupně asi v jednodenních odstupech. Na hnízdě sedí oba rodiče, kteří se spolu starají i o potomstvo.

Víte, že volavka popelavá má na hrudi a dalších částech trupu speciální tzv. „pudrové“ peří? Tímto pudrem je schopna si očistit sliz z ryb a jiné nečistoty ze znečištěného peří. Třetím prstem nohy, na němž má hřebínkovitě utvářený dráp, si peří vyčeše do čista.

Volavka popelavá dokáže svou kořist – rybu – pronásledovat i plaváním. Dnes jsou volavky popelavé v řadě evropských zemích chráněné zákonem.

SKOREC VODNÍ

Dalším ptákem, kterého potkáváme při toulkách kolem řek, je skorec vodní. Malý pták, který svou přítomností určuje čistotu vodního toku, je velký asi jako kos. Svým neustálým pohupováním připomíná tanečníka. Ze svých pozorovatelen na kameni nebo převislé větvi se bleskurychle dokáže potopit pod hladinu a vynořit se o hodný kus dál.

1. Jaká je hmotnost skorce vodního?

a) 150 - 200 g

b)   50 -   75 g

Mláďata skorce vodního jsou schopna dříve?

a) létat

b) plavat

Skorec vodní je dobře rozeznatelný. Má sytě černá záda a sněhově bílé hrdlo, které sameček v době toku chlubivě předvádí, přičemž se neustále uklání a otáčí sem a tam. Hnízdo stavějí oba partneři. Hnízdo mívá zakulacený tvar, je zbudováno z mechu a vystláno měkkým listím. Otvorem je otočené k vodě, aby se ztížilo napadení nějakým lupičem.

Víte, že v Rusku přezimují skorci i při teplotě – 40°C. Podmínkou je silně tekoucí voda, která ani v takových mrazech nezamrzne. Skorec vodní běhá po dně koryta potoku či řeky a obrací kameny, kde hledá různé larvy vodního hmyzu, drobné korýše, plže a malé rybky. Dokáže být pod vodou až 30 sekund. Většinou se potápí v místech, kde voda nemá větší hloubku než jeden metr.

Pokud jste dočetli až sem, zasloužíte si vyluštění otázek:

kachna divoká:

1. b

2. a

 labuť velká:

1. a

2. a

 volavka popelavá:

1. a

2. b

skorec vodní:

1. b

2. b

Naše příroda je úžasně rozmanitá, pestrá. Je třeba o ni pečovat, chránit ji a dívat se nejen očima, ale především srdcem. A hlavně učit to  děti a vnoučata. Vzdyť na tom záleží, jestli i život dalších generací bude bohatý o mnohdy neopakovatelné zážitky.