„To byla ve své době taková V. I. P. karosárna pro bohatou pražskou klientelu. Někdy se jí říkalo karosárna pro šlechtu. A opravdu si v ní nechávala karosovat své české, ale i zahraniční automobily řada příslušníků šlechtických rodů,“ představuje historii firmy ředitel regionálního muzea Vysoké Mýto a Muzea českého karosářství Jiří Junek. Muzeum chce v Mýtě představit celkem pět vozů tohoto karosáře. „Je trochu škoda, že se jich dodnes dochovalo jen asi deset, a tak pokud se nám vše podaří, bude to unikátní, protože v takové koncentraci ještě firma Uhlík vystavována nebyla,“ říká ředitel.

Návštěvníci uvidí v Mýtě například vůz Praga Lady v úpravě firmy Uhlík, o němž se spekuluje, že v něm jezdila herečka Lída Baarová.

„Podle různých vyprávění a legend v něm Lída Baarová měla jezdit. Podle obchodní knihy víme, že auto bylo dělané pro jednoho továrníka, ale dcera Oldřicha Uhlíka, která už v té době byla na světě, si práci na autě pamatuje a je přesvědčena, že bylo pro Lídu Baarovou. Z těch důvodů tam snad i jsou ty popelníky po obou stranách, které běžně v těchto starých autech nejsou. O to více jsou zajímavější, že Československo v třicátých letech zakázalo kouření v automobilech za jízdy,“ ukazuje ředitel muzea a odhaluje další zajímavost.

„Na tomto nádherně elegantním autě jsou sice vidět jen přední sedadla, ale tady v kapotě vzadu jsou pod odnímatelným poklopem další dvě zadní sedadla. Jakési provizorní sezení. Nicméně asi nebylo moc pohodlné, je malé a já bych se tam asi nevešel,“ odklápí ukrytá zadní sedadla vozu, který v roce 1937 obdržel cenu elegance na světové výstavě v Paříži. 

Řediteli muzea se trochu splnil vystavením tohoto automobilu dětský sen. „Moc se mi líbí. Asi ve dvanácti se mi dostala do rukou knížka nazvaná Automobil v srdci Evropy. Byla o historických automobilech. A jako kluk jsem si při listování v ní vybíral, které auto bych chtěl někdy mít. Vybral jsem si právě auto Praga Lady, které má nádhernou šedobéžovou kombinaci barev. Teď se mi sen splnil - budeme toto auto mít v muzeu skoro rok,“ říká a dodává, že muzeum si vypůjčilo i další vůz vyrobený po válce z částí už nesestavených vozů typu Praga Lady. „V továrně Uhlík zůstaly podvozky či motory. Tehdy se řeklo, že se nějak smysluplně využijí. Postavily se z nich tedy sanitky a firma jich po válce vyrobila padesát. Tahle sanitka byla dodána do všeobecné nemocnice ve Varnsdorfu,“ říká Jiří Junek.

K vidění na výstavě o firmě Uhlík má být i kuriózní automobil na podvozku Praga Piccolo, který sloužil k reklamě na bonbony Hašlerky a měl tvar ruličky těchto známých bonbonů pojmenovaných po slavném českém písničkáři. Oba tyto exponáty si muzeum karosářství půjčilo od známého sběratele a majitele muzea automobilů Praga Emila Příhody.

Další vůz karosárny Uhlík vlastní Národní technické muzeum. Do Mýta půjčil krásné sportovní coupé MG J2 Midget Coupé. O osudu vozu Národní technické muzeum uvádí: Generálním dovozcem anglických automobilů MG a SS-Jaguar byl v období před druhou světovou válkou Ing. Zdeněk Klika z Prahy. V roce 1933 dovezl do Československa chassis malého sportovního vozu MG Midget J2, na které nechal pro svého bratra, známého pražského urologa profesora MUDr. Miloše Kliku, postavit v pražské karosárně Uhlík uzavřené dvousedadlové coupé. Karoserie byla zhotovena na zakázku, tedy v jediném kuse. Národní technické muzeum vůz získalo v roce 1999.

Pátým vozem karosáře Uhlíka, který se v Mýtě představí, přivezli muzejníci až z Nitry – je jím nově renomovaný kabriolet Škoda Superb, který vznikl u Uhlíka po roce 1945. „Má šest metrů na délku, je to velmi dlouhé auto. Uvidíme, zda ho nepostavíme vedle MG, ať je vidět ten kontrast délky,“ říká Jiří Junek. A dodává, že výstava představí také jednu kuriozitu, kterou je malý žebřiňák. Ten si karosář Oldřich Uhlík sám vyrobil, když mu soud v padesátých letech zakázal Prahu.

„Nejdříve mu znárodnili fabriku, zatkli ho a byl ve dvou pracovních táborech ve Svatém Janu pod Skalou a v Pardubicích. Tam už ale zasáhl Červený Kříž a byl propuštěn. Musel se však po krátké době vystěhovat z pražského bytu a pak přišel soudní příkaz, že musí opustit Prahu. Bydlel až do smrti v roce 1964 v obci Chřibská u České Kamenice v dnešním Ústeckém kraji. Tam si přivydělával se svou ženou i sběrem hub a jako vyučený kolář si vyrobil tento žebřiňák. Rodina ho dodnes uchovává,“ říká Jiří Junek.

Vysokomýtští muzejníci také navázali při přípravě výstavy kontakt s šestaosmdesátiletou dcerou Oldřicha Uhlíka, paní Miladu Vepřekovou. Ta pro ně připravila celou řadu materiálů týkajících se rodinné firmy, od fotografií po výuční list pana Uhlíka, a měla by se vernisáže ve Vysokém Mýtě i zúčastnit. Muzejníci z Mýta díky dceři pražského karosáře odhalili i jednu záhadu, k níž se váže tato příhoda. Nedávno volal muzejníkům z Mýta vnuk Josefa Sodomky pan Petr Dvořák, že našel doma pohár, na němž je vyrytý nápis „Vítězi soutěže elegance Monte Carlo“.

Ani on, ani muzejníci neměli potuchy, zda se Josef Sodomka nebo třeba někdo jeho blízký takové soutěže v tak poměrně vzdáleném místě zúčastnil. Až do začátku prosince, kdy navštívili kvůli pozítří otevřené výstavě v Praze Miladu Vepřekovou. V ten den dcera slavného karosáře vysokomýtským muzejníkům do výstavy poskytla mimo jiné i dobovou knihu z roku 1941 nazvanou Postavy našeho motorismu. Je plná medailonů všech možných závodníků a konstruktérů. Mýtští vyslanci nalistovali medailonek pana Sodomky a tam stojí, že „nejcennějšího úspěchu dobývá kabrioletová karoserie v roce 1938 a 1939 v Monte Carlo při soutěži elegance a komfortu“. A záhada poháru je rozluštěná.

„I potomkům slavného vysokomýtského karosáře se takovýmto obloukem potvrdilo, že pohár získal Josef Sodomka. Pokoušíme se s panem Dvořákem vyjednávat o zapůjčení poháru do muzea karosářství, i když chápeme, že je to pro rodinu cenná věc. Uvidíme," říká ředitel muzea Jiří Junek.

Na hlavní letní turistickou sezónu, která začne začátkem květnu, chystá muzeum karosářství instalovat v prvním patře muzea i letos koupený pancéřovaný vládní vůz Škoda VOS, který si nechali v Karose vyvinout a vystavět komunističtí pohlaváři.

„Je velmi těžký, takže jsme nechali statiky posoudit, zda stropy muzea tak masivní vůz unesou. Přes zimu ho necháme vypucovat, vypulírovat a naleštit, aby nedělal ostudu. Žádnou jeho renovaci nechystáme, jen nějaké škrábance zaretušujeme, něco zafixujeme. Vůz se totiž zachoval v opravdu dobrém stavu,“ říká Jiří Junek.

Petr Broulík pro portál i60