Tahle země není jenom pro mladý
4.5.2026 Svátek má Květoslav
Íčko bez reklam Přihlášení Registrace
home-icon Můj svět Rodina

Závislost na dospělých dětech škodí

date-icon Datum: 17. 2. 2018 comment-icon Diskuze: 16
Závislost na dospělých dětech škodí
Ilustrační foto: ingimage.com

Víte, co nejčastěji zmiňují pánové v letech, když dostanou otázku: Jaké chování vás nejvíc odradí u ženy, se kterou se seznamujete? Odpověď: Když pořád mluví o svých dospělých dětech a vnucích.

Takové nepovedené rande popisuje mnoho mužů, kteří ve vyšším věku hledali přítelkyně. Zde jsou výstižná slova šestašedesátiletého Pavla: „Poté, co jsem žil po rozvodu několik let sám, jsem si zkusil přes seznamky hledat paní, se kterou bych občas někam mohl vyrazit. Šlo mi především o to nebýt sám, mít si s kým povídat. Bral jsem to tak, že pak se uvidí, že z toho třeba bude něco víc. Sešel jsem se během tří let s více než dvaceti ženami. Záměrně jsem volil dámy přibližně mého věku, nanejvýš o pár let mladší. Patnáct z nich už na první schůzce začalo předvádět své rodiny. V mobilech mi byly ukazovány děti, vnuci, jejich domy, bazény, psi, kočky. Ženy štěbetaly o tom, jak pomáhají hlídat vnoučata, jak jsou jejich synové a dcery úspěšní, úžasní, co vystudovali, kolik umějí jazyků, jakou mají práci. Upřímně řečeno, je mi to fuk. Zajímaly mě ty ženy. A okamžitě mě zajímat přestaly. Ony se neptaly na můj život, nepopisovaly život svůj. Ony žily životy svých rodin. Chápu to, ale nedovedu si představit, jaké místo bych v jejich životě zaujal já. Asi ne moc významné.“

Sobecký postoj? Muž, který nechápe, že matka zůstane matkou, i když je jejím dětem přes čtyřicet či více? Že být babičkou je pro mnohé ženy to největší životní naplnění? Jak se to vezme. Přílišná závislost na dospělých dětech je věc, která komplikuje vztahy v mnoha rodinách a má různé podoby. V jednom ostravském činžáku například mají jeho obyvatelé legraci z ženy, která neustále vypráví o tom, jak se daří jejímu synovi, i když všichni vědí, že dotyčný je rozvedený, byl vyhozen z práce a má vysoké dluhy. Jenže jeho máma neustále na počkání sousedkám vypráví o tom, jak má syn málo času, protože zastává skvěle placenou práci v nadnárodní korporaci a kvůli ní je pořád na cestách v zahraničí.

Rodiče si často do svých dětí projektují vlastní sny a přání. Když se děti dostanou do středního věku a rodiče do věku seniorského, je čas bilancování. Tím, že rodiče nastoupí do penze, případně se cítí osamělí, mění se mnohdy jejich vztah k dospělých dětem. Přemýšlejí nad nimi, porovnávají, kam to takzvaně dotáhli, snaží se jim pomáhat, snaží být s nimi v neustálém kontaktu. Někdo může říct: stávají se na nich závislými. Role se obrátily. Už nejsou závislé děti na rodičích, ale stárnoucí rodiče na dospělých dětech.

„Můj vztah s přítelem se rozpadl kvůli tomu, že měl pocit, že mám na něj málo času, kvůli mým vnoučatům,“ říká sedmdesátiletá Naďa z Prahy. „Snažila jsem se dceři co nejvíce pomáhat. Jela  jela pomoci, kdykoli zavolala. I když jsem měla jiné plány, vždy pro mě byla dcera a vnuci na prvním místě. Klidně jsem kvůli tomu zrušila i pobyt na horách, na který se přítel moc těšil. Po dvou letech vztah ukončil s tím, že jsem prý na dceři a vnucích nezdravě závislá, že do nich vrážím všechny své peníze, že vlastně nic dalšího k životu nepotřebuji. Strašně mě tím zaskočil, vůbec mně něco takového do té doby nenapadlo. Zpětně si říkám, že měl v mnohém pravdu,“ vypráví.

„Vztahy ve vyšším věku jsou velmi často ovlivňovány tím, že oba partneři mají svou minulost, to znamená například své rodiny,“ podotýká psychiatrička Tamara Tošnerová. „Ve vyšším věku zkrátka lidé s novým partnerem přijímají do svého života i svou rodinu. Bohužel, ne vždy dospělé děti vítají, že si babička či děda našli novou partnerku a vztahy mohou být komplikované,“ dodává.

Dochází k řadě zrádných situací. Žena o víkendu chce jet za svými vnoučaty, její přítel naopak plánoval společné aktivity: „Vždyť jsi přece věděl, že mám vnoučata, to je snad normální, že babička chce být s vnoučaty. Tak jeď za těmi svými, taky by ti neuškodilo, kdybys ses jim věnoval.“

Muž často vypráví o své rodině, jeho přítelkyni to už štve: „Fakt se mi už nechce poslouchat, jak je tvoje dcera úžasná, když oba víme, že je dvakrát rozvedená, pije víc, než je zdrávo a pořád z tebe tahá peníze. Moje děti po mě prachy rozhodně nechtějí.“
„Nechtějí, protože jim je cpeš sama. Jestli si myslíš, že jsi úžasná babička, protože vnukům kupuješ každý týden dalšího plyšáka a sama na sobě šetříš, tak se mýlíš.“
„Nemáš moje děti a vnoučata rád a snažíš se nás rozeštvat, protože na ně žárlíš.“
„No to určitě.“

Tak a je to. Takové debaty opravdu do svých životů vpustit nechceme, že ne? Každopádně jsou vztahy v rodinách vždy komplikované a v případě vztahů mezi seniory a dospělými dětmi to často platí dvojnásob. 

| rodina
Vratislava Hofmanová, redakce Autor: Vratislava Hofmanová, redakce
Hodnocení článku:
Moje hodnocení:
Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .
SDÍLET NA FACEBOOK
Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
16 komentářů
Denisa Hrubá
Denisa Hrubá 15.5.2021 13:34
Já si tu dovolím sdílet svůj názor a pohled na věc, jakožto 25 letá žena. Bohužel vlivem pandemie koronaviru se stala situace, že jsem přišla o práci, tím pádem jsem nemohla platit nájem a musela se vrátit spolu se sestrou domů k rodičům. Musím říct, že mému otci je 62 let a matce 59. S matkou nemám sebemenší problém, protože je to soběstačná žena, která se dokáže zabavit různými činnostmi. O to horší je to ale s mým otcem. Bohužel má nešťastnou, toxickou povahu, která zapříčinila to, že se s ním všichni lidi z okolí přestali bavit. On se totiž neumí bavit o normálních věcech jako je vaření, co se za den stalo, o práci atd., ale má zapotřebí neustále dokola mluvit o problémech - Covid, očkování, rozvolňování apod. a takto je to 24/7/365. Aktuálně jako většina lidí pracuji z domova a tak potřebuji mít na práci klid, což s mým otcem absolutně nejde, protože nerespektuje soukromí a neustále za mnou chodí co 5 minut a říká mi, co nakoupí v obchodě a opět o vakcinaci a zase to samé dokola a vůbec mu nedochází, že potřebuji klid na práci. Díky němu jsem takto přišla již o mnoho prací, protože jsem na ně kvůli úkolování od otce neměla čas a neměla jsem na ně klid. Když totiž nemluví neustále dokola o tom samém, tak pro změnu chce pořád s něčím pomáhat (sama doma dělám hodně - rodičům vařím, uklízím, peru a mnoho dalšího), ale aby na mě "házel" ještě své povinnosti, které by si zvládl dělat sám, ale kvůli lenosti a zvyklosti, že to za něj udělá někdo jiný je nedělá. Nedávno dokonce sestře přiznal, že je na nás závislý, jak se s ním nikdo nechce neustále bavit o problémech a že si neumí představit, že by nás neměl. Jenže už nechápe, že sestra i já jsem dospělé (mně je 25 a sestře 29) a doma jsme pouze dočasně, než se zlepší finanční situace, abychom se mohly opět odstěhovat - a on se na nás nezdravě upnul. Neustále po nás vyžaduje, abychom s ním jezdily na chatu a pořád mluví o tom, že se společně přestěhujeme z města na venkov. Ale nechápe, že zkrátka není žádné my. Maximálně on a matka a i ta toho má již plné zuby, protože se ten permanentní tlak a dušení z jeho strany nedá vydržet. Otec je na nás zkrátka opravdu nezdravě fixovaný a za ten rok se to ještě více zhoršilo, že se snažím si najít aspoň chvilku pro sebe na odpočinutí. Upřímně uvažuji o tom, že až se odstěhuji, tak s ním na dlouhou dobu přeruším veškerý kontakt. Mohu tedy sama za sebe, jakožto dospělého člověka, který aktuálně (dočasně) žije s rodiči říct, že závislost na dospělých dětech opravdu škodí a všeho by mělo být se zdravou mírou. Otec zachází tak daleko, že se neustále vyptává kam jdeme, s kým jdeme, kdy se vrátíme. Pak má potřebu kritizovat volbu našich partnerů i naše přátelé, protože se mu náš výběr nelíbí a každý je pro něj pitomec. Když jsem v době pandemie chodila se svým přítelem, tak se otci nezamlouval a permanentně mi dělal scény, že mě vydědí a matka hystericky brečela, že za co si to zasloužili a že jsou rádi, že mají aspoň jednu normální dceru a totéž dělali i sestře. Díky nim jsme se ani nechtěli vracet domů a vznikly nám z toho psychické problémy, které přetrvávají dodnes. Takže závislost rodičů na dětech opravdu vliv na naší budoucnost má. Myslím, že každý rodič by měl mít i svůj osobní život, aby se tolik nefixoval na své potomky. Protože nás to pak opravdu velmi dusí a hledáme únikové cesty, aby nás rodiče neměli tolik pod dozorem a neustále se nevměšovali do našich životů a nerozhodovali co máme dělat. Jsou to naše sny a rozhodnutí, stejně tak, jako mají či měli naši rodiče v dobách svého mládí. A každý si těmito věcmi musí projít v životě sám. Sice chápeme, že se nás tím rodiče snaží ochránit, ale čeho je moc toho je příliš. A také by si rodiče neměli plnit své sny skrze své děti. Každý má jiný sen - stejně tak i dospělé děti.
Eva Kopecká
Eva Kopecká 14.1.2020 23:40
Je potřeba si ale uvědomit, že s pánem, kterého potkám v padesáti, šedesáti, sedmdesáti, nemusím zvažovat trvalé spolubydlení, spolužití, společně hospodaření, atd. Čím je člověk starší, tím hůř se přizpůsobuje novým podmínkám. Tím víc potřebuje pohodlí, odpočinek, pohodu. A ty vlastní děti jspu mu bližší, než je protějšek, který nově potkal. S dětmi a vnuky je tudíž tak nějak sehranÿ. A je jedno, zda jde o muže či ženu. V tomhle věku ty potomky má většina z nás. Proto bychom měli k novému vztahu přistupovat jinak, než když nám bylo dvacet, třicet. My už nebudeme zakládat novou rodinu...My možná potkali někoho, kdo nám obohatí volný čas a zpříjemní život. A z toho je potřeba vycházet. Ten někdo nový by měl být rád, že je součástí našeho života a neměl by chtít víc, než může dostat. Mluví ze mě bohužel vlastní zkušenost. Potkáte pohledného, hodného i vzhledem k sobě bohatého člověka....jenomže tu je jedno velké ALE. Od začátku máte pocit, že je něco špatně. On se nacpe, říkám to ošklivě, nenalézám jiný adekvátní výraz, plně do vašeho života. Najednou je u vás doma denně, najednou vám mluví do vašich koníčků, najednou si nepamatuje, že jste včera říkali, že musíte zůstat v práci déle. Je dotčený, že jste zvyklí trávit dovolenou na svojí chalupě, vnucuje vám jiný televizní program, má připomínky k práci vašich dětí, rád by, pokud už jde s vámi za kulturou, bral s sebou svou dosud poměrně čilou matku, reorganizuje vám bydlení a když se chcete jakkoli domluvit na změnách, dělá hluchého, protože vás potřebuje mít tam, kde chce on. Najednou zjistíte, že vaše původní doma už není ta oáza klidu, ale bojiště, kde se oba snažíte urvat pro sebe kus z nepřátelskeho území. A ve finále dojdete k překvapujícímu faktu, že vám samotným bylo líp. Že radši oželite ty peníze, co vám každý měsíc vnucpval jako příspěvek za ten klid a pohodu, kterou vám nikdo nezaplatí, protože ta se koupit prostě nedá. Potkáte, aniž jste hledali....a dopadne to takhle....no život je někdy docela zajímavá legrace. A to i ve věku, kdy si myslite, že Vás překvapí už fakt máloco....
Libor Farský
Libor Farský 18.2.2018 11:44
V tomto směru nemám žádnou osobní zkušenost, ovšem je mi jasné, že aby při seznamování byli seniorka i senior "bez závazků" je prakticky nemožné.
Iv Lady
Iv Lady 18.2.2018 10:20
Nemyslím si, že závislé na dětech a vnoučatech jsou převážně jen ženy, můži bývají ještě často horší zejména když se jedná o dcery, měla jsem partnera po kterém dcera chtěla aby s ní každý týden jel na nákup a odvezl jí ho autem, bral jí s sebou na výlety neustále mu volala, spěchal domů aby mohl vyvenčit dceři psa protože slečna nemohla, další partner bydlel s třicetiletým synem vařil mu, uklízel a pral prádlo, byl jeho sluha, nikdy mu neřekl, že by se měl osamostatnit a jen se podívejte na seznamky kolik chlapů se tam fotí s vnoučaty daleko víc než žen
Eva Vršatová
Eva Vršatová 18.2.2018 09:12
To je zajímavé, mám zcela opačnou zkušenost. Mám rodinu, děti, vnoučata, občas pohlídám. Jsem rozvedená, minulost jsem uzavřela. Myslela jsem, že na seznamce najdu pána - na trávení volného času, ale i bych ráda o někoho pečovala, vyměňovala si názory. Drtivá většina mužů (měla jsem cca 60 schůzek) žádala sex. Na první schůzce, že bez ujasnění tohoto tématu se vůbec nebudou bavit. Druhá skupina byli muži "zlomení, zkrachovalí - zadlužení, osamělí". Poznala jsem tam i svoji životní lásku - ale tenhle pán mi řekl, že na prvním místě je jeho jediný syn. Tento syn je psychopat, otce ovládá, tahá z něj peníze, izoluje ho od kamarádu a náš vztah mu zakázal. (Syn je zdravý, 37letý sebestředný psychopat - opravdu, radila jsem se i s odborníky - psychiatry, psychology, sociálními pracovníky z centra pro týrané seniory...). Moje zkušenost ze seznamování? Je to vysoce riziková činnost. Všichni muži zakrývají, lžou (ubírají si věk, zatloukají nemoci, předstírají, že jsou něco, co nejsou). Není možné se s nimi věcně domluvit - co se nám líbí, nelíbí, kde kdo ustoupí, apod. Vyžadují absolutní přizpůsobení (ta větší skupina). A ještě jeden postřeh. Mnoho mužů na seznamce je prostě nezralých. Nabízejí jízdu na motorce, lezení po horách, opovrhují ženou, pokud nejezdí lyžovat do Alp. Nezralí jsou i ti, kteří mají příšernou životosprávu, nedbají na sebe ani prostředí ve kterém žijí. Mimochodem, neznám jedinou ženu, která by dala přednost dětem před náručí milujícího muže. (myslím ženu seniorku, ne matku malých dětí)
Jiří Novák
Jiří Novák 17.2.2018 19:51
Já už ze dvou takových vztahů 2x zdrhnul. To se prostě nedá, pořád jen poslouchat o úspěšných dětech, nejchytřejších vnoučatech. A úplně mne odrovnává vzpomínaní na předchozího partnera. Snažím se takový nebýt a snad se mi to daří, ale momentálně jsem sám, jen mám takovou fajn sportovní kámošku :-)
Dagmar Bartušková
Dagmar Bartušková 17.2.2018 19:20
Také jsem na abiturienťáku vydala podobný zákaz. Bylo to poté, co jedna spolužačka přivezla tři alba svých dětí a vnoučat. Byla to hrůza! Další mlela a mlela o svých kvalitních dětech, až domlela...
Jana Šenbergerová
Jana Šenbergerová 17.2.2018 19:19
Plně se ztotožňuji s tím, co napsala Soňa přede mnou.
Soňa Prachfeldová
Soňa Prachfeldová 17.2.2018 17:19
Dobrý článek. Člověk pokud už má dospělé děti , které mají svoji rodinu a chce navázat nový vztah, by měl být pro své děti a vnoučata k pomoci jen tak, aby to negativně neovlivňovalo jeho osobní život. Anebo pak již nemůže navázat jiný vztah a žít už jen pro rodinu. Netýká se to jen partnerských vztahů, ale též vlastního soukromí, svých koníčků a zájmů. Není to sobeckost, je to žití vlastního života, bez závislosti na rodině svých dětí. Pomoci, ale s mírou !
Magda Škodová
Magda Škodová 17.2.2018 14:32
Před pár lety jsme měli sraz se spolužáky a jeden z organizátorů oznámil, že kdo vytáhne fotky dětí a vnoučat a začne mluvit o nemocech, tak jde domů... A bavili jsme se dobře i bez výše uvedených témat a domů se nikomu nechtělo.

Načíst starší příspěvky

Čtěte dále
Zuzana (72 let): Dcery se hádají kvůli dědictví, ale já ještě žiju
Příběh jedné fotografie
Táta versus máma aneb Člověk míní, osud mění
Fotografie vypráví aneb jak moje prababička a pradědeček žili
Dědictví po otci
Alice (69 let): Příprava na stáří? Rodina tvrdí, že zbytečně panikařím
I geny lze ovlivnit. Jak převzít kontrolu nad svým zdravím a vzhledem?
Radek (68 let): Moje dovolená s vnoučaty byla otrava, ne radost
Vzpomínám...
Možná, že není co slavit
Důchodová reforma rodinným vyměřovacím základem přímo ocení výchovu dětí i péči o blízké
Vůně léta
Žena patří k plotně, muž živí rodinu. Tento názor je po letech na ústupu
Letní móda na vesnici aneb jak snášeli letní horka děda s babičkou
Laskavé vzpomínky na prázdniny mého dětství
Jitka (69 let): Snacha mění život celé naší rodiny a já jen mlčím
Multitasking je dovednost, ale i cesta, jak si komplikovat život
Šárka (71 let): Rodina mi vyčítá, že stále jen hledám společnost
Vyšší flexibilita, podpora rodin a modernizace pracovního trhu. Vláda schválila novelu zákoníku práce
Prázdniny u babičky před 50 lety
Prázdniny před 50 lety, vyměněné za dlouhou dovolenou
Půjčím si od mámy. Finanční výpomoc v rodinách je poměrně častá
Vůně léta - vůně Vltavy
Češi častěji volí moderní způsob sepsání závěti díky digitalizaci odvětví
Mirek (74 let): Děti se rozhodly, že budou rozhodovat o mých financích
Poradci, kteří poučují. Přibývá jich a dovedou znepříjemnit život
Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí
Helikoptéroví rodiče. Starají se, i když dospělé dítě o to nestojí
Historka z karantény
Jitka (69 let): Manžel přepsal majetek na děti, teď litujeme
Několik slov v mládí může zničit sebevědomí na celý život
Anna (81 let): Listopad nesnáším, rodina totiž začíná šílet z Vánoc
Kdo nic neočekává je šťastnější. Ve vztazích to platí dvojnásob
Můj první dětský výlet
Slova psaná do písku
Všude vyšlapané cestičky
Jak šla kréda mým životem
Blanka (68 let): Nepůjčili jsme snaše peníze. A začalo peklo
Slečno, vy jste tak hezká, že je vás u pokladny škoda
Průlet největší životní křižovatkou
Češi jsou ochotni starat se a zároveň nechtějí být na obtíž
Vánoce, vánoce přicházejí
Jak to vlastně bylo? To už se asi nikdy nedozvím
Rodina to považovala za můj hřích
Anabáze s betlémským světlem
Dokázat odpustit křivdu je těžká disciplína. Ale určitě dobré předsevzetí
Vzpomínka na nejkrásnější dárek
Babička je sama, koupíme jí psa. Živé dárky nejsou dobrý nápad
Před vánocemi to houstne
Zážitek roku: maturitní ples vnučky
Nezapomenutelný prázdninový zážitek před 65ti lety u mé nejlaskavější tetičky
Radka (74 let): Manžel trvá na tradicích, já bych raději cestovala
Hříchy mládí: Fištrón
Anděl u kadibudky
Marta (71 let): Mám helikoptérovou snachu a rozmazleného vnuka
Sonyboj, Setapouch, Veďsaóny…
Věra (67 let): Já a chodit na terapie? Tak dříve bych se tomu vysmála
Ach, ty krásné dny dětství
Dopis babičce
Robotka Máňa I.
Dopis tatínkovi do nebe aneb není pivař jako pivař
Mám dvě děti. Jako paní Palachová...
Blue Monday
Ze zápisníku starého muže: Nevěra a rozchod
Pravdivý příběh ze života (mladší dítko)
Renáta (64): Vnuk k nám už raději nejezdí, nepřijal naše pravidla výchovy
Zdeněk (71 let): Je špatné, že po ničem netoužím a chci klid?
Vztah s žárlivcem přináší často trápení po celý život. Nezmizí ani ve stáří
Když vnouče nekomunikuje. Ne, není to chyba prarodičů
Jak mne něco hlídá
Dopis Irence
Můj táta by oslavil devadesátku
Zápisník starého muže: Neodborná oprava?
Vzpomínka na moji babičku
I ještěrky mají karmu aneb vzpomínky na soužití s havětí všeho druhu
Bývalá žena to dělala jinak. Tuto větu raději doma neříkejte, je dost toxická
Mluví ve zkratkách. Rozumět vnoučatům je čím dál těžší
O tom, jak otec bojoval za císaře pána, hlídal slovensko-maďarské hranice a četl červenou literaturu
Ach, ta láska nebeská
Život na zámku
Fanda - veselá kopa
Mezi námi chlapy
Takový malý rodinný propletenec
Jak jsem nalezla důvěru v naši policii
Táta v hlavní roli aneb dvě příhody z vyprávění mých rodičů
Cizí dítě, cizí vnouče. Tato slova by do vztahu patřit neměla
Velikonoce plné tradic, aneb jalovec nemusí být jen koření
Děkuji osudu za prožité dny
Tenkrát ve Studnicích u Hlinska
Z vyprávění našich rodičů: Třináctá komnata mého tatínka
Karma nebo náhoda?
Babi, tady máš seznam úkolů. Přetížených prarodičů přibývá
Kůzle a šumák v mém životě
Moji (pra)rodiče vyprávějí: Vyvzdorovaný sňatek
Osobní i intimní střípky z války
Válečné útržky z velkého města i malé vesnice
Blanka (69 let): Všichni o mámu chtěli pečovat. Nebo spíš o její peníze?
O tom, jak se máma vyučila prodavačkou a navštívil ji důstojník SS
Tak trochu jako ve středověku
Raději nic neříkám. Senioři jsou nazýváni mlčící generací
Táňa (59 let): Odmítli jsme letos v létě dětem hlídat zvířata. V rodině je zle
Jedno sobotní odpoledne
Tatínkovo vyprávění aneb příběhy řidiče autobusu
Paní Irena vyřešila bydlení celé rodiny, pořídila si na zahradu vejminek
Mirek (70 let): Na dovolené jsem trpěl, připadal jsem si jako lovná zvěř
Načíst další články
--- BANNER 9 ---
Kontakt

i60 Publishers, s.r.o.

Jarkovská 5, 153 00 Praha 5

(+420) 603 242 494

i60@i60.cz

O portále i60

Všeobecné podmínky

Ochrana osobních údajů

Partneři

Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.
Portál i60.cz je členem Asociace online vydavatelů a řídí se jejím kodexem.

Logo ke stažení | Media Kit ke stažení
© 2026 i60.cz | Nahoru

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

 Vždy aktivní
Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.
Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.
Uložit nastavení
Přijmout vše