Novodobý národ český má několik literárních hrdinů: dobrého vojáka Švejka, poctivého loupežníka Rumcajse, všudybyla Brouka Pytlíka, dobrodince Ferdu Mravence, chytrého hlupáka Spejbla, malého uličníka Hurvínka, kuchařské experimentátory Pejska a Kočičku. Jistě by se našli další. Nejsou to však hrdinové z rodu vymyšlených, papírem a perem šustících, neboť co Čech, to dobrý voják, poctivý loupežník, všudybyl, dobrodinec, chytrý hlupák, malý uličník a kuchařský experimentátor. Každý máme v sobě kus literárního hrdiny, neboť oni byli stvořeni (a byly stvořeny - hrdinky) podle obrazu svého, lidského, tedy nás. Někdo je, pravda, více dobrý voják Švejk a méně dobrodinec Ferda Mravenec, někdo je více chytrý hlupák Spejbl a méně poctivý loupežník Rumcajs (jen Pejska a Kočičku, co vařili dort, máme asi v sobě všichni stejně). Tohle povahové rozpoložení nám asi bylo více vštípeno v kolébce sudičkami, než ve škole výchovou a vzděláním. I když, kdo ví?
Ve školství to totiž u nás skřípe od doby, kdy učitel národů (a náš taky) Jan Amos Komenský musel odejít z vlasti. Odečtěte si tento rok, tedy 1628, od současného letopočtu, a vyjde vám, jak dlouho již hledáme tu správnou podobu výchovy k moudrosti. Útěchou (poněkud nedůvěryhodnou) budiž poznání, že ji hledají a nemohou nalézt nikde na světě.
Stát, který se stará o veřejné školství, málo platí učitele (dnes stát v této platební sféře formálně zastupují obce, respektive jejich radnice a rozpočty). Platy učitelů jsou opravdu nízké vzhledem například k platům učitelů ve vyspělých evropských státech. Jako by slůvko „vyspělý“ neplatilo pro Českou republiku, která se snad může chlubit, že je vyspělejší než Bulharsko. Možná, že i u nás nastane doba, kdy se vzdělání bude opravdu oceňovat zlatem, nebo alespoň akademickým titulem, který nepůjde jen tak lehce koupit, respektive nepůjde vůbec koupit, nýbrž si ho zasloužit učením.
Je tu však ještě jeden problém, skrytý, ovšem zákeřný. Projevuje se již v mateřských školách a potom na prvních stupních základních škol. Objevuje se stále více dětí s poruchami různých stupňů autismu, s logopedickými vadami, dětí neklidných, impulzivních, nepozorných a hyperaktivních. Tento tzv. ADHD syndrom bývá vykládán jako nikoliv projev nevychovanosti, ale jako nevyrovnaný vývojový profil. Jan Amos Komenský sice počítal s žáry darebáky, ale s žáky s nevyrovnaným vývojovým profilem ne. A jak potom tedy nastavit vzdělávací program pro školy, když je třída plná ADHD dětí? Učitelé by vám řekli, jak je pro ně těžké ctít Komenského výukové a výchovné zásady.
Řekl bych, že tento nárůst emocionálních a sociálních poruch u malých dětí je už trpkou a neoddiskutovatelnou daní stále více přetechnizované doby, přemíry počítačů, mobilů, tabletů a elektroniky kolem nás vůbec. Tento systém technického „vymývání“ mozků od nejmenších dětí už žije vlastním životem, je stále sofistikovanější a zákeřnější. Výchova dětí mladými rodiči selhává (vždyť jsou stejní jako ty jejich děti) a škola jen záplatuje, co se trhá stále víc a více.
Jedinou útěchou (ovšem lehce pochybnou) snad zůstává, že ať „normální“ jedinec, nebo hyperaktivní a neklidný ADHD, vždy se z něj nakonec vyklube buď dobrý voják Švejk, nebo poctivý loupežník Rumcajs, nebo všudybyl Brouk Pytlík, nebo dobrodinec Ferda Mravenec, nebo chytrý hlupák Spejbl, nebo malý uličník Hurvínek, a nakonec i kuchařští experimentátoři Pejsek s Kočičkou.
Jenom nevím, kde vzít literární předobraz malého "hrdiny", který se dívá z obrázku v úvodu této mojí eseje.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %