Prostřílená ztráta svobody:
Původně jsem měl nastoupit do padáčkárny, kde se pravidelně ošetřovaly, větraly, balily a kontrolovaly padáky nejen pilotní, ale zejména u MiG-21F při každém přistání používané padáky brzdící.
Protože jsem v rámci předvojenské výchovy, ta bývala kdysi za totality povinná, absolvoval paravýcvik a potom u Svazarmu (to byl zase Svaz pro spolupráci s armádou) nějaký čas skákal, docela jsem se na toto povolání těšil. Měl jsem nastoupit místo nějakého Jirky Vrchlíka, který chtěl být převelen tehdy k pardubickému 47.pluku a létat jako „pozorovák“ (pilot pozorovatel) na L-29 Delfín, v naší terminologii se jim přezdívalo „koloběžky“. Nějak mu to ale nevyšlo a já šel, jak jsem už vzpomínal, ke skupině oprav u letky na MiG -21MF.
Ale zpět k Jirkovi. On to byl mimořádně šikovnej kluk, ambiciózní,sporťák, později po absolvování důstojnických zkoušek to postupně dotáhl u jiného pluku v hodnosti pplk. až na hlavního náčelníka padákové služby letectva. Ale několik příhod, které se mu staly, není možno nevzpomenout, protože to byly kuriozity skutečně nezapomenutelné.
Asi začnu tou „svatební“. Jirka se měl jednu sobotu ženit. Protože bydlel na letištní svobodárně, měl svatební šaty a vše potřebné ve skříni na pokoji, kde byl ubytovaný. Asi dva dny před svatbou, jak je běžně zvykem, pozval několik kamarádů ze svobodárny na zapití ztráty svobody. Když se okolo půlnoci vrátil na pokoj, chtěl se některým z nich pochlubit svým svatebním šatem. Ale ouha, klíče od skříně ne a ne najít. V povznesené náladě, dá se říci bez zábran, vyzvedl u dozorčího pluku (určitě proti všem předpisům) svoji služební pistoli a “domluvil“ neposlušnému zámku u skříně několika „dobře mířenými“ výstřely. Samozřejmě nastal po celé svobodárně poprask, všichni se seběhli na Jirkův pokoj s vytřeštěnýma, rozespalýma očima, ale když Jirka poněkud nekoordinovanými pohyby rukou otevřel skříň s úmyslem předvést své svatební kvádro, všichni propukli v hurónský smích, ovšem kromě doslova zkoprnělého ženicha. On měl totiž ten svůj svatební komplet pověšený na ramínku přímo v místě za zámkem, takže sako, kalhoty i vesta se sněhobílou košilí byly prostřílené jako řešeto a jediný, kdo by v tom dělal parádu, by byl Chaplin ve svých komediích. Jirka ale kvůli tomu svobodným nezůstal. Sice na nové šaty už mu nezbylo, ale v modrém parádním leteckém stejnokroji mu to také slušelo, a jak prý se vyjádřila nevěsta, víc než v civilu. To ho ale neviděla v tom prostříleném, protože jí tu prostřílenou ztrátu svobody “zatloukl“. Tak příště zase něco o Jirkovi.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %