Někteří z vás už mě znají a vědí, že jsem důchodkyně pokročilého věku, která už moc nevyráží do světa a jejíž koníčky a zájmy se smrskly na pejska, jídlo a televizi. To poslední je nutné k tomu, abych se aspoň něco o světě dozvěděla a mohla přes obrazovku i trochu cestovat. Také mi lépe ubíhá čas, protože pokud je venku velké vedro, nemůžu vycházet já, ani pejsek. Jíst od rána do večera také nejde, protože brzy není co. Doplňovat často nějaké zásoby za málo peněz není možné, a tak otvírám lednici docela marně. No co, alespoň netloustnu.
A tak sedím v křesle, pejska na klíně a zírám na tu svoji útěchu stáří, televizi. V poslední době ale už to není skoro možné. Jakmile totiž televizi otevřu, vykoukne na mne zelená příšera jménem Alza, zaskřehotá její nepříjemný hlas a já i pejsek se lekneme. Pejsek se dá do štěkání a pokouší se příšeru zahnat a já honem začínám přepínat program. Příšera je ale rychlejší. Na každém programu řádí. Zacpávám si uši, protože ten její hlas je opravdu hrozný. Když se mi konečně podaří najít nějaký program a zaposlouchám se do děje, program se přeruší a opět na mě křičí ten zelený skrček.
Někdy mám chuť po něm něco hodit, ale rozbila bych si televizi.
Nejsem ani schopná zjistit, co mi ten skřet nabízí za zboží, ale vím, že stejně bych si od něj nedokázala nic koupit. Čekám každý den, kdy z obrazovky konečně zmizí, ale on si bere plavky a něco mi vnucuje. Je nezničitelný.
A tak sedím v křesle a bojím se televizi otevřít. Moje stáří se stává zase smutnějším a smutnějším. Nevíte někdo, jak se té příšery zbavit ?
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %