Proč mne nesužuje každoroční předvánoční nákupní běsnění

Datum: 18. 12. 2016

Proč mne nesužuje každoroční předvánoční nákupní běsnění

Kamilka oceňuje dárky vyrobené strýčkem a dědouškem. S nově přelakovaným dřevěným kočárkem od dědy si před 42 léty hrávala již její maminka.FOTO: autor

Vánoce jsem vždy vnímal jako svátky rodinné pohody a ne jako období shánění různých nákladných dárků příbuzným a omezoval jsem se především na menší funkční dárky pro děti, z nichž většinu jsem vlastnoručně vyráběl nebo ze vhodných polotovarů upravoval. Pokud jde o dospělé rodinné příslušníky, již před mnoha léty jsme se dohodli, že si budeme o vánocích věnovat pouze malé symbolické dárky, a zaměřili se především na rodinnou pohodu.

V loňském roce jsem např. oběma starším vnoučkům zhotovil pevné chůdy se dvěma výškovými úrovněmi stupaček a dřevěné pistolky na střílení gumičkami. Čtrnáctiměsíční vnučku jsem potěšil více než čtyřicet let starým překližkovým kočárkem, který jsem tehdy vyrobil dceři k narozeninám a který po přebroušení a přelakování nadchnul i naši malou vnučku. Celá desetiletí jsem již v předvánočním údobí nenavštívil žádný supermarket přeplněný nervózními lidmi zoufale hledajícími nahonem nějaké vhodné vánoční dárky. Vhodné drobnosti, které mne svou funkčností příležitostně zaujmou, si již s velkým předstihem nastřádám pro své blízké během běžného roku. Malé Kamilce jsem letos zhotovil lehké dřevěné zábradlíčko, které jsem již s předstihem přichytil na stěny pod hlavní zábradlí u schodů z horního podlaží na náš výměnek, což vnučka nadšeně ocenila, že má teď svoje zábradlíčko „pro Kamilku“ a může sama bezpečně scházet ze schodů.

Samotný Štědrý den se snažím organizovat v podstatě téměř tradičně. K obědu uvařím pikantní česnekovou polévku pro celé příbuzenstvo v domě, při štědrovečerní večeři si dám jeden kus kuřecího řízku se třemi lžícemi bramborového salátu (zatímco má žena a dcera si dají tradiční porci kapra) a potom až u stromečku sním tři-čtyři kousky cukroví, jednu mandarinku a dám si šálek kávy. Odměnou za tento přístup mi potom je příjemný pocit „nepřežranosti“ jak po zbytek večera, tak během následujících svátečních dnů.

Ač jsem formálně ateista, před rozsvíceným stromečkem přečtu svým pěti vnoučatům z bible část evangelia podle Lukáše pojednávajícího o okolnostech narození Ježíše a následně zdůrazním nesmírný přínos Ježíšova poselství, pokud jde o mezilidskou solidaritu a lásku k bližnímu. Vyslovím také naději, že jev, který provozuje část současné zhýralé společnosti, která degradovala vánoční svátky na „slavnost plného břicha“ a nehorázných, mnohdy zbytečných nákladných nákupů, je dočasným jevem, který bude v budoucnu zřejmě překonán. Vnoučky nabádám, aby se učili žít skromně a těšili se z toho, co mají, a mysleli na jiné děti, které nejsou tak šťastné jako oni.

K vánocům přeji svým kolegyním a kolegům seniorského věku z i60 hodně pohody a zdraví do dalšího roku.

| Můj příběh | Vánoce

Autor: Drahomír Jurajda

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

8 komentářů

Marie Seitlová 18.12.2016 22:19

Moc hezké.

Zuzana Pivcová 18.12.2016 20:41

V takové rodině to musí být krásné i mimo vánoce.

Jarmila Komberec Jakubcová 18.12.2016 19:13

moc hezké - jste báječný děda a hlavně i šikovný.

Hana Práglová 18.12.2016 18:39

Moc hezké,je vidět,že se se svou rodinkou cítíte spokojeně a to je moc dobře!!!

Eva Krausová 18.12.2016 17:41

Ten kočárek je "Boží", jste super děda. I Vám krásné vánoce.

Hana Rypáčková 18.12.2016 15:53

Díky za přání. Takový všeuměl byl můj tatínek a všechno vyráběl ze dřeva. Nic se nevyhodilo, vše si vnoučata ráda rozebrala. Vánoce nejsou jen o plném břichu, to máte pravdu...Hezké svátky i vám.