Zatímco se u nejbližší stanice metra Chodov úspěšně rozrůstá gigantické nákupní centrum, jehož součástí je i hypermarket Albert, je pro nás, žijící na nadalekém sídlišti, k dispozici pouze jedna malá prodejna, supermarket stejného obchodního řetězce. Vzhledem k tomu, že v bezprostřední blízkosti žádné jiné potraviny nejsou, směřují každodenní kroky obyvatel sídliště, povětšinou starší populace nebo rodin s malými dětmi, ponejvíce tam. Zvláště ve špičce, tedy v podvečerních hodinách, tam bývá pěkně přelidněno a už dávno padl slogan, že zjistíme-li, že před námi u pokladny stojí více než tři zákazníci, dostaneme jako odškodnění za čekání papírovou nákupní tašku.

Nejsem jako má kolegyně z práce, jejímž koníčkem je vyhledávat v obchodě v jejich čtvrti různé nesrovnalosti a upozorňovat na ně, neboť za každou objevenou závadu obdrží zákazník poukázku na nákup v hodnotě 50 Kč. Jedná se především o zboží s prošlou zárukou nebo o rozdíl mezi cenou, nabízenou v rámci slevy a pak skutečně namarkovanou u pokladny. Nejsem však ani z těch, kteří si nevšímají nebo si nechají leccos líbit.

Před několika měsíci se mi stalo, že jsem si u pultu koupila svou nárazovou pochoutku - matesy s cibulí. Plastovou vaničku omotanou navrchu fólií jsem donesla s ostatním zbožím domů, avšak ke své hrůze jsem zjistila, že mi charakteristicky páchnoucí olej vytekl do nákupní tašky a znehodnotil v ní několik věcí. Při bližším prozkoumání vaničky jsem shledala, že nemá víčko, že pultová prodavačka zkrátka omotala vaničku s rybami v oleji otevřenou. Nemohla jsem pochopit, že by to udělala v roztržitosti, ale když jsem se tam vydala druhý den znovu a chtěla jsem koupit něco obdobného, viděla jsem, že tam má prodavačka pouze vaničky bez víček. Při odchodu jsem tedy napsala ve vstupní hale stížnost a hodila ji do schránky Vaše připomínky.  Byla jsem zvyklá na to, že se vedoucí prodejny v našem Albertu dost často měnili. Nyní jsem na stěně s informacemi objevila portrét výrazně mladého muže, pana Tomáše X., prezentovaného jako manažera prodejny. Jemu jsem tedy adresovala  své upozornění na případ chybějících víček a v závěru dodala, že bych mu takový večer, jaký jsem měla já s likvidací pohromy v tašce, nepřála.
Na svou stížnost, u níž nechyběl kontakt, jsem sice nedostala žádnou individuální odpověď, ale je pravda, že už jsem od té doby nic podobného nezažila.

Dnes v podvečerních hodinách jsem při svém nákupu v Albertu zažila zase obvyklou hektickou situaci v prodejně, kdy byly nejprve v provozu pouze dvě pokladny. Poté se otevřela ještě další a k té jsem přešla i já. Šlo to u ní velmi rychle. Za pokladnou stál a brilantně rychle markoval elegantní mladý muž. Když jsem se dostala na řadu, zjistila jsem, že má na jmenovce uvedeno Tomáš X., manažer prodejny. Pohyboval se naprosto profesionálně, obratně a zdvořile. Nechával daleko za sebou zbylé dvě pokladní. Nevím, zda se na pozici manažera prodejny vypracoval z někdejšího řadového pokladního, že tu činnnost tak bravurně zvládal, ale každopádně si u mě velice polepšil. Ze své pozice vedoucího to rozhodně dělat nemusel a kdekdo by to ani neudělal. Jemu však, jak se zdá, opravdu záleží na dobrém jménu prodejny.

A tak ode mě přijde do schránky Vaše připomínky po čase zase vzkaz. Tentokrát to však bude pochvala.