Jedou babky trolejbusem,
pomlouvají v jednom kuse.
Že ta paní v jejich domě
neuklízí zrovna vzorně.
Všude v rozích špína leží,
na ničem jí nezáleží.

"Paní. A viděla jste ty dveře od výtahu? No, fuj!"

Říkala pak jedna druhé,
že uklízet sama bude.
Na to druhá kontrovala,
že již totéž zvažovala.
Dobře by prý uklidily,
všechny kouty vycídily.

"Ale paní. Když o tom tak přemýšlím, nemá to cenu.
  Vždyť by nás stejně pomluvili."