Zabíjíš ve mně lásku, která znovu a znovu vstává

z mrtvých a prahne po nektaru tvé krve.

Zatracuješ mne v hodině tvé otrávené

pravdy silnějšího. 

Má stokrát pobodaná víra, vláčená bahnem

tvého druhého JÁ, už nemá sílu bojovat.

Vzpomínky, vteřiny splynutí, fantazie nocí.

Strach z osamění, jak ztráta paměti.

Ne.

Nedokážu žít ani bez tebe, ani s tím zrcadlením,

které mi nabízíš v hodině mého smíření.

  ilustrační foto: pixabay.com