Dlouho jsem si od těch babiček neodpočinul. Moje akční babička s dvěma kamarádkami mě chtěla na dva týdny vzít k moři, ale naštěstí mamince by bylo po mně smutno, tak se dobrovolně nabídla, že pojede taky. Na dovolenou jsem se nijak důkladně nepřipravoval. Zkrátka jedu k moři, potřebuju jen plavky a pejska na spaní a to jsem si taky do baťůžku sbalil. Maminka přibrala ještě nějaké jídlo, tak jsem hlavně zkontroloval, jestli má pro mne dost Brumíků.
My jsme nastoupili do autobusu v Praze a jen se to rozjelo, tak jsem usnul a z cesty nic nevím. S babičkou jsme se potkali v Brně. Když jsem uviděl babiččin loďák, měl jsem podezření, že v tom kufru veze sbaleného dědečka. Druhé dvě babičky taky měly spoustu kufrů a tašek. Já se těm babkám divím, co v těch báglech mají?
Brzo jsem zjistil, že babička má plný kufr jídla, což se docela hodilo, protože moje maminka nechala naše svačiny v ledničce v Praze, tak jsme začali ubírat z babiččiných zásob.
Jeli jsme celou noc. Na jednom dálničním odpočívadle jsem poprvé v životě uviděl nějaké ty uprchlíky, jak se o nich pořád mluví. Měli u záchodků postavený stan a natahovali ruce. Docela jsem se bál, ale maminka mě držela pevně a říkala, ať se jich nebojím, že oni mne nechtějí, že chtějí peníze. Byl jsem rád, když řidič zavřel dveře autobusu a už na nás nemohli.
Pak jsem se probudil a už svítilo sluníčko a z okna jsem poprvé v životě uviděl moře. Z dálky vypadalo jak modrá louka.
Autobus nás vyplivnul v kempu. Babičky shromáždily všechna svá zavazadla a šli jsme se ubytovat. Bydlíme ve stanu číslo 13. Když babičky začaly vybalovat kufry, vypadalo to, že už se do stanu nevejdeme a budeme muset spát venku. Nakonec se do stanu všechno vlezlo, našli jsme i zásoby a vařili jsme první oběd. Není tu žádné dítě, ach jo. Oblékl jsem se do plavek a šel k moři. Voda je opravdu slaná, olízl jsem ji. První den utekl jak voda a usnul jsem jak špalek.
Pošlete odkaz na tento článek
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %