Terezín 15.5.2016

Můj svět

Terezín 15.5.2016

Datum: 18. 5. 2016

Diskuze: 20

FOTO: autorka

CELÁ
GALERIE

Vážení přátelé, čtenáři, dovolete mi přiblížit můj nedělní výlet za poznáním Terezína.

V Terezíně na Národním hřbitově v Malé pevnosti se pořádala tradiční Terezínská tryzna 15.5.2016, které jsem se poprvé zúčastnila. Byla to vzpomínková akce u příležitosti 71.výročí osvobození a umučení obětí nacistické okupace. Akci pořádal Památník Terezín s Českým Svazem Bojovníků za svobodu a s federálními židovskými a dalšími aktivními obcemi. Akce se zúčastnili bývalí vězňové, kteří byli tenkrát dětmi a vězněni ve městě Terezíně, ale také nejvyšší státní a vládní činitelé. Dokonce jsem tam uviděla u památníku věnec z obce Luká - Javoříčko z mého blízkého okolí. Nacisty byli umučeno a postříleno 38 mužů a chlapců a Javoříčko bylo nacisty 5.5.1945 vypáleno a srovnáno se zemí.

Plocha, na níž je nyní Národní hřbitov, byla do roku 1945 polem, které obdělávali vězni, uvězněni v Malé pevnosti. Po skončení 2.světové války a osvobození ČSR bylo toto místo vybráno k důstojnému uložení ostatků zemřelých osob, nejen v Malé pevnosti, ale i v nedalekém ghettu pro Židy a v koncentračním táboře v Litoměřicích

Na Národním hřbitově se nachází kolem 2.400 hrobů umučených vězňů a několik pylonů, pod nimiž jsou pochovány další tisíce mužů, žen i děti, kteří zde nalezli smrt 1942 - 1945. Celkem je zde pohřbeno na šestset tisíc osob.

Mezi dominanty hřbitova patří Křesťanský kříž s tmavou korunou a Davidova hvězda..

Čest jejich památce. Vzpomínáme.

| 2. světová válka | Židé

Autor: Alena Várošová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

20 komentářů

Olga Štolbová 31.5.2016 08:30

Smutné a úděsné vzpomínky. Už nikdy....*****

Alena Várošová 20.5.2016 12:26

Karle,Jitko,Zdenko a Eleno děkuji.Nerada se zúčastňuji nějakých pietních aktů,pohřbů atd,ale někdy se tomu nevyhnete,není úniku.

Elena Valeriánová 20.5.2016 00:39

Je mi smutno z toho, co člověk dokáže udělat člověku. Jímá mě hrůza z toho, jak je člověk nepoučitelný. Děkuji za velmi dobrý článek.

Zdenka Jírová 19.5.2016 22:55

Krásné vzpomenutí na mučednickou smrt tolika lidí. Až z toho jde mráz po zádech.Moje učitelka byla uvězněna v Terezíně a vyprávěla o svém pobytu zde. Bylo to smutné vyprávění.Ztratila tam muže a odnesla si doživotní zdravotní následky.

Jitka Chodorová 19.5.2016 22:01

Dějujeme Alenko za článek, nebylo asi lehké o těch hrůzách psát, čest jejich památce.A tobě díky.

Karel Boháček 19.5.2016 08:00

Děkuji za vzpomínku. Bratr babičky mé manželky byl jedním z posledních koho zde zastřelily /poslední skupina mladých odbojářů/.

Alena Várošová 18.5.2016 21:27

Ladislave,Vlaďko, Libore,Hani a Alenko děkuji za vaše vyjádření.I já jsem procházela touto pevností se smíšenými pocity,útou a pokorou. Kde se dnes konají prohlídky Malé pevnosti, tam v těch neukrutnějších podmínkách živořili a byli vražděni nevinné oběti,dokonce celé rodiny. Je to a zůstane v našich srdcích,ten nejodstrašující čin nacistů.

Alena Vávrová 18.5.2016 20:55

Alenko, tvoji návštěvu Terezína a následný článek a fotodokumentaci oceňuji jako nanejvýš dobrý, až statečný počin. Sama jsem tam v minulosti byla několikrát, včetně tryzny a bohužel s pocity jsem na tom byla vždycky stejně jako Hanka R. Nicméně takových připomínek nebude nikdy dost. Již nyní se v některých zemích začínají hrůzy holokaustu popírat.

Jana Šenbergerová 18.5.2016 20:08

Hezky jste to, Alenko napsala a zdokumentovala, ale když vidím, co se děje ve světě, mám vážné obavy, že jsme nepoučitelní.

Hana Rypáčková 18.5.2016 19:37

Byla jsem tam několikrát, ale nikdy při slavnostní akci. Mám tam stísněný pocit .Když s vnoučaty, tak předtím byla dlouhá příprava- někdy to školy podceňují... Pěkně jsi to zdokumentovala a moc ti to sluší...

Libor Farský 18.5.2016 17:07

Alenko, děkuji za článek a fotodokumentaci. Kéž by to četla i mladá generace! Nikdy bychom neměli zapomenout... *****

Vladka Steinová 18.5.2016 14:03

Alenko, velmi si cením, že jste tam jela, já sice dala do Tipů upoutávku, ale žel, nemohla jsem. Terezín je pro mě pokora, odevzdání a láska. Babička Fanny se z Terezína jako jediná z rodiny vrátila po dvou letech utrpení, přežila jen díky dědovi, -ten byl "čisté rasy" a nerozvedl se s babičkou. Zaplatil ale rokem v internačním táboře u Benešova.Když babička přišla domů, měla 32 kg. Přelámané kosti a prodělala tyfus. Ale žila.O utrpení v Terezíně nám hodně vyprávěla.I o tom, jak viděla své rodiče, sestry,bratrance, setřenice, jak je ženou do vlaků z Terezína dále na východ, do Osvětimi. Nejmladší Charlottě bylo jen 7 let. Já už o tom tady někde psala. Alenko, ještě jednou MOC děkuji.Vladka.

Ladislav Vesecký 18.5.2016 13:54

Moc hezké. V Terezíně jsem nikdy nebyl. V devatenácti jsem navštívil Polský Oswitim a do dnes, když si na to vzpomenu, mi naskakuje husí kůže, co jsem tam viděl.

Alena Várošová 18.5.2016 12:36

Děkuji i jarmilce.Vlaďko snad,jenom já jsem si dodala odvahy v příhodném okamžiku.Ještě jsem nikdy nikoho nežádala o společné fotografování. I když se kolem něj motala ochranka,aspoň si to myslím,že to byla ochranka a zeptala jsem se,že by mi to bylo ctí mít fotku s ním a svolil. Je to vzácnější člověk v mých očích,než nějaká celebrita.Tak pouze jednou nás blikl někdo od nich.

Vladka Steinová 18.5.2016 12:12

Alenko a jsem ráda i za foto s dr. K. Sidonem, vrchním rabínem, je to skvělé, neb on se moc fotografovat nedává. Je to velmi moudrý, inteligentní muž. Ještě jednou velké díky.Vladka.

Jarmila Komberec Jakubcová 18.5.2016 11:57

Milá Alenko moc děkuji za krásný čánek věnovaný obětem holocaustu protože část rodiny ze strany rodičů prošla Terezínem a pak jejich cesta vedla do vyhlazovacího tábora Osvětim odkud se již nevrátili.Sama do Terezína jsem jezdila, letos jsem to nezvládla z časových důvodů. Stejně jako Vladka - děkujeme.

Alena Várošová 18.5.2016 11:41

Děkuji za komentáře děvčata,Vlaďko vehnala jste mi slzy do očí. Také děkuji redakci za mimorádné a rychlé zveřejnění mé reportáže Terezín 15.5.2016.Je opotřeba se stále k tomu vracet,aby naše děti,vnuci a pravnuci věděli jakým utrpením si prošli lidé v terezínském ghettě v letech 1941 - 1945..Do ghetta bylo zavlečeno na 155.000 Židů z celé Evrpoy a z nich se nedožilo 117.000 osvobození.

Vladka Steinová 18.5.2016 11:33

Alenko,osobně jste mě velmi potěšila, že jste se Tryzny zúčastnila, jezdím tam téměř každý rok, i jako malá jsem jezdila se zbytkem rodiny, kteří přežili,ale nyní mi to z časových důvodů nevyšlo. Do Terezína byla v r. 1942 deportována celá rodina mojí babičky, celkem 8 lidí,kteří pak v témže roce v červenci zahynuli v Osvětimi. Moc Vám touto cestou děkuji a rovněž za nádherné a vše vypovídající fotografie. Vladka

Zuzana Pivcová 18.5.2016 10:33

V Terezíně jsem byla několikrát služebně na konferenci historiků. Vstupuji tam vždy s posvátnou úctou, a to nejen do Malé pevnosti. O to horší pro mě bylo pochopit, že si před pár lety někdo dovolil poničit náhrobky.