Astronomická zima začala v úterý 22. prosince časně ráno. Slunce v 05:48 vstoupilo do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat. Přestože zbývá jen pár dnů do začátku Vánoc, bude o svátcích podle meteorologů teplo a teploty mohou přes den šplhat až k deseti stupňům Celsia. Ochladit by se mohlo mírně až ke konci roku. Mrznout ale na většině území České republiky nebude.

O slunovratu je nejkratší den a nejdelší noc v roce. Slunce je také nejníže nad obzorem a jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. S úhlem dopadu slunečních paprsků na zemský povrch souvisí teplota, méně již se vzdáleností Země od Slunce. Ta je počátkem ledna nejkratší, zatímco v létě naopak nejdelší.

Noci, která je nejdelší v roce, bude po slunovratu ubývat jenom večer a bude tomu tak až do Nového roku. Zatím půjde jen o zanedbatelné minuty. "Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více," vyjadřuje lidová pranostika počáteční váhavý návrat Slunce k rovníku a prodlužování dne.

Opakem zimního slunovratu je slunovrat letní, který letos nastal 21. června v 18:38 středoevropského času. Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové.

Letošek byl na území České republiky také bohatý na astronomické úkazy. Pozorovatelé mohli sledovat dvě zatmění, částečné zatmění Slunce a úplné zatmění Měsíce, i planety Jupiter a Saturn.

Astronomové také upozorňovali na mezinárodní rok světla 2015 a větší potřebu tmy. Ta totiž z nočního prostředí na Zemi ubývá. Až dvě třetiny obyvatel Země žijí v oblastech zasažených světelným znečištěním, což se negativně odráží na zdraví lidí i na přírodě.