Válečný pilot Imrich Gablech, který slaví 4. listopadu 100. narozeniny, patří mezi poslední žijící československé letce, kteří za druhé světové války sloužili v britském královském letectvu. Rodák ze slovenského Hrachoviště, který nyní žije v Havlíčkově Brodě, je držitelem řady vyznamenání a ocenění včetně Řádu Bílého lva za zásluhy o obranu a vynikající bojovou činnost či polského vyznamenání Komandérský kříž za zásluhy Polské republiky. Vyznamenán byl i na rodném Slovensku, kde ho po jeho útěku označili za zrádce a odsoudili k trestu smrti.

Gablech po studiu na gymnáziu v Novém Městě nad Váhem nastoupil na podzim 1936 vojenskou základní službu v Piešťanech, posléze absolvoval pilotní školu a působil u polní letky. Po vzniku Slovenského státu a po okupaci zbytku Čech a Moravy v březnu 1939 se rozhodl pro útěk, respektive pro odlet. Přeletěl z Piešťan do Polska.

V září 1939 byl sovětskou tajnou službou na polském území internován, obviněn ze špionáže a odsouzen na pět let nucených prací v sovětských táborech. V roce 1941 byl v táboře v povodí řeky Pečory po vzpouře odsouzen na dalších deset let nucených prací. V gulazích, kde musel vykonávat velmi těžkou práci, zhubnul až na 40 kilogramů a z podvýživy dočasně oslepl. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem 22. června 1941 byl jako polský vězeň propuštěn.

V říjnu 1941 dorazil lodí přes Špicberky do Británie, kde se připojil k československé jednotce a vrátil se nakrátko k létání. Kvůli zdravotním problémům ale musel s létáním skončit, dělal pak kontrolora na dráze a poté až do konce války byl řídícím leteckého provozu.

Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, posléze byl odvelen do Havlíčkova Brodu, kde opět sloužil u letecké kontroly. Po únoru 1948 vykonával několik měsíců i funkci velitele letiště a letecké základny. Nakonec byl v únoru 1949 z vojenské služby propuštěn.

Řadu měsíců nemohl získat odpovídající zaměstnání, než byl přijat ke stavebním závodům, kde pracoval jako pomocný plánovač a likvidátor faktur. V roce 1951 byl ale po krátkém zatčení a vyšetřování znovu ze zaměstnání propuštěn. Nakonec byl alespoň přijat do pilníkárny jako účetní, později byl odeslán na horší práci ke kontrole. Po neshodách s vedoucím nezůstal ani zde a až do důchodu pracoval v podniku s obvazovými materiály.