Můj jediný pobyt v lázních

Můj svět Psychika

Můj jediný pobyt v lázních

Datum: 9. 7. 2015

Diskuze: 17

Ilustrační foto: AIFP

Když jsem byla mladá, nikdo mě do lázní, na poukaz zadarmo, neposlal. Byla jsem totiž hodně zdravá, čímž se určitě nechci rouhat. Byla to škoda, protože prý si ženy od svých lázeňských známostí vozily domů hodnotné dary. (Možná některá i nějakou další nemoc, ale těch snad bylo méně.) Jedna moje známá si přivezla norkový kožich. V létě. Asi ji tam z toho trochu mrazilo.

Když jsem byla starší, tak jsem tam jet také nemohla, protože už to bylo finančně náročné. Začala jsem tedy šetřit a ve svém už hodně pokročilém věku si své přání konečně splnila. Zaplatila jsem si týdenní pobyt v Luhačovicích. Nějaké procedury zadarmo, pro mé už trochu chřadnoucí tělo, mi pan doktor napsal, a tak jsem se těšila.

Vyjela jsem vlakem z Prahy. Cesta byla dlouhá a já jsem trochu pospávala. Po cestě do mého kupé nastoupily dvě ženy, které se mezi sebou dobře bavily. Když jsem vystoupila z vlaku a chtěla přestoupit na autobus, který mě doveze do konečného cíle, zjistila jsem, že nemám peněženku. Ty ženy v tom vlaku si potřebovaly trochu finančně přilepšit. Věděly, že tudy jezdí lidé do lázní a jistě budou trochu penězi vybavení.

Nevím, jak mě to před cestou napadlo, ale moje prozíravost se mi vyplatila. Nedala jsem všechny peníze do peněženky, ale větší finanční obnos jsem si dala do takové malé kapsičky v kabelce. Jinak by mi totiž nezbylo, než se vrátit domů, ale to také ne, protože bych neměla ani na lístek na vlak (platební karty ještě nebyly).

Můj pobyt tedy začal velice nepříjemně a já o něco chudší jsem se po všech pohovorech v lázeňské budově, šla ubytovat. Pokojík byl strašně malá nudle, bez předsíňky, kam se vešly horko těžko dvě postele. Do koupelny a na WC se chodilo rovnou z pokojíčku a člověk se musel umývat i používat WC s otevřenými dveřmi, protože, když se tam nasoukal, dveře nešly zavřít.

Vyfasovala jsem spolubydlící, paní v mém věku a docela příjemnou. Byla však chudák hrozně postižená. V celém obličeji měla tolik tiků, až mi oči přecházely. Hýbaly se jí tváře, uši, nos a ještě k tomu vydávala nekontrolovatelné zvuky, více méně hlasité a naprosto nečekané. Ze začátku jsem se vždycky hrozně lekla. Své postižení mi vysvětlovala a celé večery mi vyprávěla, jak vlastně vzniklo a co všechno jí dělali nejdříve rodiče a potom i manžel. Byla opravdu nervově úplně na dně.

Bylo mi jí líto, a tak jsem se snažila pomoci. Chodila jsem s ní kolem rybníku a nahlas jsme zpívaly, protože jenom když zpívala, tak přestávala tikat. Přilepila se na mě jako přísavka a lepila na mě svoje deprese. Chodily jsme všude spolu, už jenom proto, že jsme měly jenom jeden klíč od pokoje.

Večer nastával hon na chlapy a tlupy žen táhly Luhačovicemi, aby nějakého ulovily a mohly si konečně zatancovat, nebo i něco trochu jiného.Ten příval rozvášněných žen byl strašný a myslím si, že ti muži , kteří tam vůbec byli, měli co dělat, aby si našli úkryt.

Mně zachraňovalo duševní i tělesné zdraví jenom těch pár procedur , kde jsem mohla být konečně sama.

Když uplynul ten náročný týden, tak moje spolubydlící přestávala tikat, ale já jsem tikat začala a přijela jsem domů v tak depresivním stavu, že jsem se chtěla oběsit. Dlouho jsem se doma z pobytu v lázních zotavovala a pozor, jak to píšu, začíná mi tikat oko.

| lázně | psychika | zloději

Autor: Hana Šimková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

17 komentářů

Kateřina Buchalová 14.11.2021 10:36

Nejezdí někdo z Vás do lázní jako samoplátce? Zajímaly by mě Vaše názory, zkušenosti - může to pomoci s rozvojem lázeňství. Pokud ano, moc prosím o vyplnění: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScTyfg0Y54cZklPkcMZlIXf2b19a1UJg_QUf3FXXqnaUsQWrQ/viewform?usp=sf_link Mockrát děkuji!

Hana Šimková 10.7.2015 16:52

Určitě vám přeji, že vy jste měly zkušenosti lepší.

Hana Šimková 10.7.2015 16:51

Děvčata, já jsem si nevymyslela ani ťuk. Prostě jsem měla smůlu. A abych žádala o výměnu spolubydlící ? To bych asi vypadala jako nelida. Ovšem, že tam muži patří a každá si ráda zatancujeme. Tady ale nebylo opravdu s kým.Muží tam prostě nebyli.

Alena Várošová 10.7.2015 10:25

Paní Hanko,nevím zda tomu co jste napsala mám věřit.Vtipy o lázních a norkových kožichách jsou aktuální ještě dnes.Že člověk může dostat na pokoj postiženou spolubydlící,to je možné.Rozhodně bych si připlatila za jednolůžák ve Vašem případě.Lidé v láznícj jsou různě nemocní.... a každý člověk by se měl chovat tak,když tam přijede po druhé,aby na něj lidé prstem neukazovali a nemusel se za své prohřešky stydět.Přesně tak,jak píše p.Marie.Já špatné zkušenosti se spolubydlícími nemám,snad jednou kdy mi dali na pokoj paní,která ráda pila vínko,pak si dala pár prášků na spaní a chrápalajak tele.A já do rána spala v sedě na WC a druhý den se ona stěhovala.Jinak vyjdu s každým i s tím negativně naladěným člověkem,ale ten mi odčerpává energii i když ji mám dostatek pár dní se to dá vydržet.A tím,že si jde někdo s pánem zatančit to je každého věc.

Soňa Prachfeldová 10.7.2015 08:48

Paní Hanko, připravila jste mi pěkné ránko s Vaším lázeňským zážitkem u kávy s humorem. Bezva ! Moje babička byla v Piešťanech a odtid si přivezla vši. Měla copy a to tedy bylo, než se jich zbavila.

Hana Rypáčková 10.7.2015 07:06

Vlastně jsem v životě v lázních od lékaře předepsaných nebyla.Jen s manželem v Piešťanech, když v lednu nikdo z jeho podniku jet nechtěl.Dopoledne čtrnáct dní procedury a odpoledne jsme prošlapali Povážský Inovec.Tak mě rozbolely klouby a asi začala artróza!! Jinak jezdíme do všelijakých lázní i s Vendou rekreačně , jen pijeme vodu...Podruhé v Soběšicích jsem byla na procedurách a masážích, koupelích- no a výsledek -ta má zlomenina.Nejsem zřejmě lázeňský typ. Až budu "Jen tak zvolna, polehoučku..."-snad si je taky ve zdraví užiji...

Zdenka Jírová 10.7.2015 00:22

Byla jsem v lázních několikrát, měla jsem astma a stále nemocné průdušky, byla jsem v Mariánkách i v Luhačovicích a mám na všechny pobyty velmi dobré vzpomínky. Někdy jsem musela vyměnit spolubydlící, když to nešlo a bylo mi vždy vyhověno. Stačí slušně požádat o změnu.

Marie Seitlová 9.7.2015 21:51

Já mám také úplně jiné zkušenosti a byla jsem v Luhačovicích. 4x kompl. na 4týdny+ 1x přísp. na 3 týdny. Spolubydlící vždy dobrá, dodnes si s nimi volám a když jsou v lázních jedu je navštívit. Divadla, tanečky,...to patří k lázním a každý by měl vědět, co si může nebo nemůže dovolit. Ale vy jste měla smůlu na spolubydlící, lituji Vás. Já bych se asi nechala přestěhovat.

Eva Mužíková 9.7.2015 21:28

Také jsem jednou okusila lázeňskou léčbu v Karlových Varech po infekční žloutence. Bylo mi tenkrát asi 19 let, , takže se ani nepamatuji, jak jsem byla spokojená. Nyní bych jela do lázní jen za podmínky jednolůžáku. To samé jsem si ráda " dovolila" třikrát při pobytu v nemocnici - nad standart. Mám ráda svůj klid, když mi chybí společnost, najdu si jí, ale hupky zpět do klídku.

Hana Čadová 9.7.2015 20:28

Byla jsem v lázních pouze 1x v r. 1963 v době, kdy byl spáchán atentát na J. Kennedyho. Měla jsem nemocné ledviny, tak jsem jela do Mar. Lázní. V roce 2000 jsem byla operována opět ledvinový kamínek a když jsem žádala o lázně, tak jsem neměla nárok, protože prý jsem o ledvinu nepřišla. Pan doktor sdělil "paní co tam budete dělat" . Byl moc zvědavý, co bych tam dělala.

Načíst starší příspěvky