Diktátor Benito Mussolini stál u zrodu první fašistické organizace, která více než dvacet let ovládala Itálii. K moci ho vynesla touha řady Italů po obnově stability a velmocenském postavení jejich země, které ve svém socialisticko-populistickém programu sliboval. Zemi zavlekl do války po boku hitlerovského Německa, na jejímž sklonku byl před 70 lety, přesně 28. dubna 1945, partyzány bez soudu nekompromisně zastřelen, když se pokoušel se svou milenku uprchnout do Švýcarska.

Bylo to hrůzné představení. Obě mrtvoly byly pro výstrahu pověšeny za nohy na milánském náměstí Loretto a lidé je poté lynčovali.

Původně učitel a později novinář Mussolini se začal v politice angažovat jako člen socialistické strany, ze které však byl počátkem první světové války vyloučen. V té době také sepsal pojednání Jan Hus, muž pravdy. Za kladný postoj k husitství a propagování vzniku legií a samotného československého státu byl dokonce Mussolinimu v roce 1926 udělen v Československu Řád Bílého lva. 

Fašistickou organizaci Fasci di Combattimento (Bojové svazky) založil v roce 1919. Ta se o dva roky později přeměnila v Národní fašistickou stranu a na podzim 1922 zorganizovala pochod na Řím, kdy si Mussolini pomocí polovojenských fašistických oddílů v černých košilích vynutil své jmenování předsedou vlády. V průběhu 20. let Mussolini zakázal všechny ostatní politické strany a záhy začal uplatňovat expanzivní zahraniční politiku. V roce 1935 napadl Etiopii, v roce 1939 obsadil Albánii a následující rok se po boku nacistického Německem zapojil do druhé světové války. 

Po vylodění Spojenců na Sicílii v létě 1943 fašistická Velká rada převedla výkonnou moc na krále a Mussolini byl internován. Osvobodil ho ale německý vzdušný výsadek. V září 1943 Mussolini založil na severu Itálie ovládaném Německem republiku s hlavním městem v Saló. Pokoušel se znovu získat popularitu, mimo jiné programem socializace Itálie včetně znárodnění. Když bylo jasné, že se jeho republika neudrží, pokusil se uprchnout s ustupujícími Němci, ale byl odhalen a zatčen partyzány.