Základní kámen katedrály svatého Víta na pražském Hradě byl položen přesně před 670 lety - 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. V témže roce Karel IV. vydal bulu, v níž majitelem chrámu určil kostel svatého Víta, který tak dostal právní subjektivitu. Později pak práva a povinnosti majitele vykonávala metropolitní kapitula.

V roce 1997 tehdejší pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk obnovil zasvěcení hlavního chrámu Hradu na katedrální kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mučedníkům Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi byla zasvěcena již původní románská bazilika z roku 1074.

O rozvoj katedrály se významně zasloužil Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř. V roce 1419 byla stavba přerušena, v červnu 1421 pak byla vyrabována husity a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Po staletí zůstával chrám nedokončen.

Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta. Jeho dokončením byl pověřen architekt Josef Mocker, který mu dal nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí. Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia. Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938, dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace. Po válce rekonstrukce pokračovala. V roce 1954 byla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář.

V květnu 2010 po 18 letech sporů ve věci vlastnictví katedrály podepsali pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus prohlášení o úpravě vztahů při péči o katedrálu.

Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu. Byla místem korunovace českých králů, v její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. Jako první český panovník byl v chrámu korunován Karel IV., který je zde také pohřben. Nejcennější částí katedrály, která bude od soboty 22. listopadu vybavena příjemnými vyhřívanými lavicemi, je kaple sv. Václava na místě původní rotundy.