Od dob Fridtjofa Nansena, Fredericka Cooka a Roberta Edwina Pearyho učinilo lidstvo ohromný pokrok v dosahování severního pólu, takže již není nutné plahočit se na saních tažených psy a brát si v práci dovolenou na dva roky, ale celou záležitost lze zvládnout za 14 dní na palubě jaderného ledoborce. Roku 1990 dovezl jaderný ledoborec Rossija první turisty na severní pól a v posledním desetiletí značně roste obliba těchto cest.

Průběh cesty na severní pól

Z domovského přístavu v Murmansku, ležícího na 68° 58' severní zeměpisné šířky, vyplouvají jaderné ledoborce s turisty, aby dosáhly severního pólu. Cesta Barentsovým mořem trvá 5 až 8 dní podle podmínek plavby ovlivňovaných především stavem několikaletého ledu, kterým se musí ledoborec prolámat.

Plavbu mohou turisté sledovat z paluby, z pohodlí své kajuty a dokonce i z kapitánského můstku, odkud je nejlepší rozhled na okolní ledové pláně. Během cesty je naplánováno i několik letů vrtulníkem, během nichž je možno vychutnat pohled na 159 metrů dlouhý kolos, který svou přídí láme několikametrový led. Plavbu je také možné si zpříjemnit dobrým jídlem a pitím, saunou, návštěvou bazénu či tělocvičny, tematickou knihovnou nebo přednáškami o arktické fauně.

Na 90° severní šířky proběhne slavnostní přípitek a pro návštěvníky je připraveno několik atrakcí. Mohou se vykoupat v ledové vodě nebo se vznést balónem a prohlédnout si z výšky nejvyšší bod světa.

Při zpáteční cestě probíhá zastávka na souostroví Země Františka Josefa s úžasnými ledovci, vyhaslými sopkami a polárními živočichy. Návštěvníci je mohou pozorovat z člunů, nebo přímo na ostrovech zkoumat zdejší flóru a pozůstatky po bývalých arktických výzkumných stanicích.

Kdy probíhají cesty

V roce 2015 jsou nabízeny čtyři termíny cesty na severní pól na palubě ledoborce 50 let pobedy, který je největším a nejvýkonnějším civilním plavidlem s jaderným pohonem. Cena 14denní plavby se pohybuje mezi 26 a 41 tisíci dolary (přibližně 572 až 902 tisíc korun) podle toho, jak luxusní kajutu si chce turista dopřát. Nutno poznamenat, že některé termíny jsou vyprodány již dnes, tj. přibližně osm měsíců předem.

Jaderný ledoborec 50 let pobedy může vést až 128 turistů, o něž se stará 140ti členná posádka. Cest s turisty na severní pól bude v budoucnu zřejmě ubývat, protože současné ledoborce dosluhují a zájem o nákladní přepravu po Severní mořské cestě roste. Plavidla tedy musí podstupovat stále rozsáhlejší údržbu, aby mohla zůstat v provozu i nadále, než budou nahrazena jadernými ledoborci nového pokolení. První z nich již vzniká v petrohradských loděnicích Baltského závodu.

Před několika lety se na severním pólu odehrála úsměvná příhoda. Osmdesátiletý pán si celý život přál podniknout na kole cestu kolem světa, ale nikdy se mu to nepodařilo zrealizovat. Až ke svým osmdesátým narozeninám dostal od rodiny vzácný dárek -  cestu na severní pól. Zážitky z ní umocnil ještě fakt, že na severním pólu vytáhl kolo a alespoň symbolicky na něm objel svět.

Jak se jaderné ledoborce staly
turistickým dopravním prostředkem

První civilní loď poháněná jaderným reaktorem byla dokončena v roce 1959 a byl jí jaderný ledoborec Lenin. Prozatím šlo o pokusnou loď, protože zkušenosti s námořními reaktory a energetickými reaktory byly velmi malé, což je zřejmé z následujících dat. Ledoborec Lenin byl první ruskou hladinovou lodí, které sloužil k pohonu jaderný reaktor; první ruská jaderná ponorka byla uvedena do provozu v roce 1958 a první jaderná elektrárna určená pro výrobu elektřiny a ne zbraňového plutonia byla spuštěna v roce 1954. Během provozu ledoborce Lenin vyvstalo mnoho nedostatků způsobených jak konstrukcí jaderného reaktoru, tak parametry plavidla samotného. K jejich odstranění došlo u první třídy sériově vyráběných jaderných ledoborců Arktika.

Psal se rok 1975, když byl jaderný ledoborec Arktika stejnojmenné třídy uveden do provozu. K předvedení jeho kvalit posloužila cesta na severní pól, kterého Arktika dosáhla v roce 1977 jako první hladinová loď. V roce 2000 se jí podařil další nevídaný čin: Strávila přesně jeden rok putováním po moři bez vplutí do přístavu. Palivo na jaderných lodích vydrží bez výměny běkolik let, takže jejich doba strávená na moři je omezena jen odolností posádky a zásobami potravin.

Pro naše povídání je ale významnější druhá sestra Arktiky, ledoborec Rossija, který v roce 1990 dovezl první turisty na severní pól. Do té doby doprovázely jaderné ledoborce nákladní lodě po Severní mořské cestě a převážely na své palubě členy polárních výzkumných stanic. Po pádu Sovětského svazu ale přišel úpadek zájmu o převoz nákladů po Severní mořské cestě a Rusko tak začalo hledat jiné využití své unikátní flotily jaderných ledoborců. Dnes v letním období vozí turisty na severní pól další sestry Arktiky, ledoborce Sovetskij sojuz, Jamal a 50 let pobedy.

Termíny některých expedic na severní pól na palubě jaderného ledoborce 50 let pobedy lze najít na webu Poseidonexpeditions.com.