Evropané si v neděli o hodinu déle pospí. Ve 03:00 středoevropského letního času se ručičky hodin vrátí o 60 minut zpět na 02:00. Evropa se tak opět bude řídit podle astronomického času. Přizpůsobí se tomu i jízdní řád vlaků nebo noční linky pražské dopravy. S koncem října zároveň končí sezona na některých pražských přívozech a na zvláštním výletním vlaku Cyklohráček.

Všechny noční spoje v české metropoli odjíždějící z konečných zastávek před druhou hodinou ranní odjedou normálně podle letního času. Netýká se to linek 513, 603 a 605, které pojedou podle zvláštního jízdního řádu. Všechny spoje s odjezdem z konečných po druhé hodině ranní již pojedou podle zimního času, tedy o hodinu později. Přívozy a Cyklohráček ukončí svůj provoz ve svátek v úterý 28. října, ten den pojedou pražské linky podle nedělních jízdních řádů. 

K čemu nám to je?

Kvůli změně bude 13 nočních vlaků Českých drah uprostřed noci hodinu stát a čekat na odjezd podle středoevropského času. Výjimkou bude noční vlak EN 444 Slovakia z Košic do Prahy, který na českém území zastavuje pouze pro výstup cestujících a po změně času pojede s náskokem. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože všechny vyjíždějí až po změně času. 

Přechody na letní a zimní čas každoročně vyvolávají diskuze o tom, zda jsou vhodné a vůbec k něčemu dobré. Změny snášejí hůře lidé chronicky nebo těžce nemocní a také staří lidé i malé děti. 
Pro usnadnění přechodu vnitřních biologických hodin na zimní čas radí odborníci jít už ve čtvrtek a v pátek spát a vstávat o 15 minut a v sobotu a v neděli o 30 minut později než obvykle. Lidé mají po probuzení podniknout krátkou procházku a vyváženě posnídat. Pokud se přidá pár protahovacích cviků, klesne i tělesný stres z časového posunu. 

Zbytečná komplikace

Ustálení času pravidelně prosazují také někteří politici v europarlamentu, například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s iniciativou Only One Time. Argumentuje četnými negativními dopady na zdraví a narušením biologických rytmů. Hlavní důvod, jímž má být úspora energie, se podle něj ukázal neopodstatněný. Obrátil se prý na Evropskou komisi. Proti střídání zimního a letního času se organizovala i petice, kterou podepsaly tisíce lidí. 

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.