Vikinské ženy doprovázely své muže při jejich výpravách v raném středověku zřejmě ve větším počtu, než se doposud soudilo - a zřejmě leckdy i jako bojovnice. Vyplývá to z revize staršího výzkumu vikinských hrobů na území Anglie.

V dřívějších dobách archeologové vzhledem k omezenějším možnostem určovali pohlaví pohřbených osob například podle doprovodných předmětů v hrobech, přičemž meče a štíty byly vnímány jako mužské atributy. Historik Shane McLeod a jeho tým podrobili v roce 2011 novému výzkumu 14 vikinských raně středověkých hrobů z britského území. Na základě analýzy anatomických znaků na zkoumaných skeletech zjistili, že šest z těchto 14 koster bylo ženských, sedm mužských a jedna nemohla být spolehlivě určena. V hrobě jedné z těchto žen byl přitom uložen i meč a štít, podle dřívějších interpretací tak byla tato kostra označena za mužskou.

Tato revize naznačila několik věcí, například, že po boku Vikingů, skandinávských mořeplavců, kteří se v 8. -11. století vydávali na loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí, bojovaly zřejmě i ženy. A že jich na britskou pevninu přicestovalo patrně více, než se soudilo ve světle dřívějších poznatků. Navíc lze z uvedeného také soudit, že Vikingové do Británie nepřišli jen drancovat a rabovat, ale spíše měli zájem tuto část země i osídlit a kolonizovat.

Písemné prameny od konce 9. století referují i o přítomnosti vikingských žen a dětí v Británii, ale převážně se zaměřují na velké množství vikinských mužů. Na základě toho se soudilo, že tyto nájezdy byly dominantně mužskou záležitostí.

"Existují archeologické důkazy pro rané osídlení vikingských žen, především samozřejmě oválné brože. ... Mnohem důležitější důkazy plynoucí ze studia místních názvů a jmen osob a z analýzy DNA současných obyvatel také ukazují, že ženy Vikingů skutečně do Anglie v nějaké míře migrovaly, ale pravděpodobně jich bylo o dost méně než mužů," napsal podle serveru ancient-origins.net McLeod. Dodal však také, že během posledních dvou desetiletí vzrostl počet nalezených šperků ve vikinském stylu, což také podle některých expertů ukazuje na to, že vikinských žen žilo ve středověké Anglii více, než se myslelo.