Jak jsem slíbil, vážení čtenáři, pokračuji v líčení zážitků z mé letošní dovolené v Andalusii. Dovolím si připomenout, že ji trávím v letovisku Rincon de la Victoria, nedaleko Malagy.

Původně jsem se trochu děsil velkého "provozu" v této oblíbené destinaci a občas prý divokého moře. Zbytečně. V Rinconu se nenachází jediný hotel z klubu mezinárodních turistických továren. Ubytování probíhá v domáckém prostředí menších hotýlků, v penzionech a především v útulných apartmánech přímo na pobřeží. 

Jezdí sem relaxovat hlavně Španělé z vnitrozemí. Rádi posedí u dobrého jídla i pití dlouho přes půlnoc, ale rozhodně tady neřvou jako ožralí Němci na Mallorce, nebo ještě ožralejší Rusáci všude, kam jsem v posledních letech zavítal. Proč Rusům zase říkám hanlivě Rusáci, jsem vysvětlil v článku před třemi týdny (Proč zase říkám Rusům Rusáci). Těm slušným se omlouvám.

A to je ostatně hlavní důvod, proč se mi v Rinconu líbilo. Místní domácí strava prostá hamburgerů a hranolek, výborné zdejší víno, milí a pohodoví lidé, kteří rozhodně nikam nepospíchají, absence ruštiny, němčiny i angličtiny. Roztahovační zástupci světových velmocí zkrátka okolí Malagy ještě neobsadili. 

Samozřejmě musím přidat nádherné otevřené moře, jež v době našeho pobytu řádilo "jen" dvakrát, dlouhou promenádu s všudypřítomnými restauracemi, kterou si nejlépe užijete po dobré večeři, a blízkost turistických atrakcí typu Gibraltar, Alhambra, Nerja a Balkon Evropy.

Musím však upozornit, že v hlavní sezóně je na Costa del Sol docela horko (Afrika coby kamenem dohodil, že?). My jsme tu trávili kvůli školou povinným vnoučatům konec srpna a teploty po poledni šplhaly výrazně přes třicet stupňů, ještě v deset večer je tu pětadvacet. Když jsem si četl na internetu, že v Česku na Kvildě bylo pod nulou, nechtělo se mi věřit.

Doufám, že se do Andalusie zase někdy vrátím, nejlépe začátkem června nebo koncem září. A znovu si nenechám ujít Gibraltar, z něhož si Vám dovolím v příštích dnech poslat poslední postřeh z této (alespoň pro mne) inspirativní dovolené.