Před ani ne tak dávnou dobou bylo osamělé stolování synonymem sobeckého hltání mastného pokrmu v temném koutu restaurace, na sedadle svého vozu, anebo jídla doneseného pokojovou službou do sterilní anonymity hotelového pokoje. To lidé považovali za lepší variantu, než usadit se sami v restauraci a vzít tak na sebe stigma "toho chudáka bez přátel", s nímž se nikdo nechce ani najíst.

Část nepříjemného pocitu při objednání stolu v restauraci „pro jednoho“ nepochybně pochází z dob dětství a dospívání, kdy posadit se sami ve školní jídelně se rovnalo společenské sebevraždě. Ale v současnosti čím dál víc lidé žijí osaměle. A tak osamělé stolování není nic divného.

Jak stoupá počet lidí, kteří chtějí stolovat sami, snaží se tomu přizpůsobit čím dál víc restaurací na světě – například tím, že rozšíří počet barových židliček, anebo nabádají obsluhu, aby věnovala větší pozornost těm, kdo sedí sami.

Například majitel restaurací v kanadské Ottawě Stephen Beckta soudí, že restaurace by měly považovat osamělého strávníka "za největší kompliment, jakého se jim může dostat". Jeho tři podniky – Beckta, Play a Gezellig – jsou magnetem pro osamělé jedlíky v tomto městě. „Osamělí strávníci k nám přijdou pojíst kvůli čistému potěšení z jídla. Ne proto, že se musí zúčastnit nějaké oslavy nebo přišli na rande. Tak proč bychom je neměli vítat s otevřenou náručí?“ míní Beckta.

Jeho zaměstnanci si rádi popovídají s osamělým návštěvníkem, ale stejně tak rádi vyhoví, pokud je požádá, aby ho nechali na pokoji. „Jestli přijdete sami, nebojte se požádat o věci, které vám udělají radost,“ radí návštěvníkům. „Chcete stůl trochu stranou? Místo u baru? Rozhovor nebo raději ticho? Dobrá restaurace chce, abyste byli spokojení.“

Za stoupajícím počtem lidí, kteří stolují sami, je celá řada důvodů. Počty rozvodů jsou vyšší a lidé déle čekají, než uzavřou sňatek. V důsledku toho je mnohem víc lidí žijících 'single', kteří jsou zároveň majetnější a mohou si víc dovolit utrácet za jídlo.

V Londýně téměř třetinu domů obývá jen jeden člověk, zatímco v New Yorku a Paříži je to více než polovina. A ve městech, jako je Stockholm, žije samo 60 procent obyvatel. Většina těchto lidí pochopitelně chodí na jídlo s přáteli a příbuznými, ale mnozí si čím dál tím častěji zamlouvají stůl jen pro jednoho. Řada podniků proto rozšiřuje nejen počet míst u baru, ale i počet stolků s jen jednou židlí.

Nejdál v tomto ohledu zašla restaurace Eenmaal v Amsterdamu, která má jenom stoly pro jednoho. Vytvořila ji holandská návrhářka Marina van Goorová a restaurace má od loňského léta, kdy zahájila provoz, každý večer všechny stoly rezervované. Během letošního roku zahájí provoz její odbočky v Antverpách, Londýně, Berlíně a New Yorku.