Luxusní výletní loď Costa Concordia byla výkvětem uznávaného italského loďařství. Sám parník ale za nehodu nemohl, potopilo jej naprosto nezodpovědné vedení lodní posádky. Při novodobé námořní katastrofě, která v evropských měřítcích nemá obdoby, zahynulo 32 lidí

Vrak plavidla po několika dnech přesunu od ostrova Giglio, kde před více než dvěma lety tragicky ztroskotalo, dorazil do přístavu v Janově, kde bude sešrotován. Tristní osud jedné z nejlepších lodí světa nikoli nepodobný Titaniku. Podívejte se, co mu předcházelo, a o co milovníci námořních strojů přišli:

* Loď provozovala italská společnost Costa Crociere (operující pod značkou Costa Cruises), dceřiná firma britsko-americké firmy Carnival Corporation, největšího rejdařství světa. Na vodu byla loď spuštěna v září 2005, na první plavbu vyplula v červenci 2006. Postavení lodi, která je 290 metrů dlouhá a 35 metrů široká, stálo asi 450 milionů eur (přes 11 miliard korun). 
* K ovládání a udržování lodi se třinácti palubami bylo zapotřebí 1068 členů posádky, kteří se starali o plovoucí město s až 3780 pasažéry. Obývali 1500 kajut, z nichž 505 mělo soukromý balkón a 70 luxusních apartmá. 

* O jejich stravování pečovalo pět restaurací, včetně exkluzivní Club Concordia, v níž byly stoly jen na rezervaci, a zaměřovala se na movitou klientelu. V době aperitivu či digestivu měl cestující na výběr ze třinácti tematických barů pojmenovaných příznačně Koňak a doutník nebo Káva a čokoláda. 

* Loď měla pět vířivých bazénků, tři plovárny – z toho dvě měly pohyblivou střechu, sportoviště a dráhu na běhání pod širým nebem. 

* Třešničkou na dortu byly lázně Samsara Spa, dvoupatrový areál o ploše 2100 metrů čtverečních, který umožňoval cestujícím absolvovat během plavby skutečnou léčebnou kůru. Na 50 kajut mělo do tohoto exkluzívního klubu přímý vstup. 

* Uvnitř měli cestující k dispozici sportovní sál, léčivé koupele, sály pro regeneraci, saunu, páru či solárium. Mohli navštívit divadlo, které zabíralo tři patra, kasino nebo diskotéku, kde se organizovaly tematické večírky. Na lodi byl i automobilový trenažér Grand Prix a obří obrazovka na promítání filmů u plovárny. 

* Loď o hrubé tonáži kolem 114 000 tun byla vybavena dvěma motory o síle odpovídající 21 megawattům, které jí umožňovaly maximální rychlost 23,2 uzlů (43 kilometrů za hodinu). Plula obvykle rychlostí 19,6 uzlů a nemusela přistát deset až 14 dní. 

* Její zkáza přišla v pátek příslovečného 13. ledna 2012, kdy ve 21:45 narazila asi 300 metrů od ostrova Giglio u pobřeží jižního Toskánska na útes. V boku nárazem vznikla asi 70 metrová trhlina, jíž záhy natekla do strojovny voda, která způsobila výpadek proudu. 

* Na palubě bylo 4229 osob, z toho 3216 turistů z šedesátky zemí – nejvíce (989) Italů a Němců (asi 570). Nehoda si vyžádala 32 obětí. Až koncem března se podařilo z vraku vyprostit posledních pět obětí, dvě těla se vůbec nenašla. 

* Vinu na ztroskotání zřejmě nese kapitán plavidla Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a přiblížil loď k pevnině manévrem zvaným inchino, jímž někdy výletní lodě rozsvícenými světly a sirénami zdraví obyvatele ostrova. Ve městě Grosseto s ním nyní probíhá soudní proces. 

* Cestujícím z lodi bylo nabídnuto odškodnění každému 11 000 eur (asi 275 000 korun). Někteří se ale se společností Costa Crociere soudí.

Ach ta Costa Concordia, strašlivý osud této vskutku krásné lodi a nebohých pasažerů…