Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přestat vyplácet odměny pouze z důvodu, že pobírá k platu ještě důchod. K tomuto závěru dospěl veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Obrátil se totiž na něj člověk, který v práci přišel o polovinu osobního příplatku, protože bral ještě starobní důchod. „Zaměstnavatel se tak dopustil nepřímé diskriminace na základě věku,“ uvedl ombudsman na svém webu.

Muž pracoval jako technik, později šéf oddělení provozu a údržby u státní organizace. Zaměstnavatel na poradě zveřejnil, že sníží osobní příplatek všem pracovníkům, kteří mají další pracovní poměr. Rozhodnutí však podle muže dopadlo v praxi především na penzisty. Necelý rok nato byl pracovník propuštěn pro nadbytečnost.

Ředitel organizace ve vyjádření pro ombudsmana snížení příplatku hájil nutností úspor. O příplatek prý přišlo 33 lidí různého věku i pohlaví. Tvrdil také, že další příjmy vedle mzdy se při rozhodnutí o snížení příplatku nezohledňovaly. Podle ombudsmana však ředitelova argumentace nebyla přesvědčivá.

„Zákon důchodcům nijak nebrání, aby si přivydělávali, protože ze své výplaty dál přispívají do důchodového pojištění,“ napsal Pavel Varvařovský. Zdůraznil, že podmínky vyplácení osobních příplatků ve státním sektoru popisuje zákoník práce a nezáleží jen na libovůli zaměstnavatele. Na osobní příplatek sice není automatický nárok, nicméně když ho zaměstnanec jednou získá, například za vyšší pracovní výkon, stává se podle judikatury Nejvyššího soudu příplatek platovým nárokem zaměstnance. Zaměstnavatel mu peníze může opět vzít jen za určitých podmínek, například když pracovní vypětí pomine.

Výše příplatku musí podle Varvařovského záviset na pracovních výsledcích. \"Nikoli na základě okolností tkvících v mimopracovních faktorech,\" dodal ochránce.