Exploze meteoritu, který v únoru dopadl v Rusku v okolí uralského Čeljabinsku, uvolnila třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Její síla dosáhla ekvivalentu 500 kilotun trinitrotoluenu, informoval v odborném časopise Nature vědecký tým vedený českým astronomem Jiřím Borovičkou a kanadským astronomem Peterem Brownem. Světově významný objev také ukazuje, že takzvaná Čeljabinská planetka zřejmě souvisí s asteroidem 86039 a oba byly kdysi součástí jednoho tělesa.

„Energie tělesa byla velká. Je to dané tím, že hmotnost tělesa byla 12 tisíc tun a rychlost 19 kilometrů za sekundu. Energie byla z větší části uvolněna vysoko v atmosféře na rozdíl od hirošimské bomby, která explodovala těsně nad zemí, takže její energie byla ničivější,“ řekl Borovička.

V prestižním vědeckém časopise Nature vyšel článek Dráha, struktura a původ čeljabinského meteoritu. V něm čeští a kanadští astronomové rychlost tělesa zpřesnili a vysvětlili i jeho rozpady v atmosféře.

Tlaková vlna exploze z letošního 15. února poškodila v oblasti kolem milionového Čeljabinsku na 7000 budov. Sklo z popraskaných oken poranilo zhruba 1500 lidí. Čeští vědci z Akademie věd ČR se výzkumu věnují od počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa.

Podle Borovičky se v dalším výzkumu ukázalo, že Čeljabinská planetka byla velmi křehká, rozpukaná a začala se rozpadat už ve výšce kolem 45 kilometrů nad zemí. Zpřesněná dráha ve Sluneční soustavě se ukázala být velmi podobná dráze planetky 86039, což je velká planetka blízká Zemi o průměru přes dva kilometry. „Bylo by to poprvé, když by byla známa bezprostřední souvislost mezi planetkou a meteoritem,“ komentoval Borovička. V současné době se planetka 86039 blíží naší planetě, avšak není nebezpečná. Příští rok na jaře by ji měla minout v bezpečné vzdálenosti.

V polovině října se ruským vědcům podařilo ze dna uralského jezera Čebarkul vylovit úlomek čeljabinského meteoritu o váze asi 570 kilogramů. Údajně je to jeden z deseti největších nalezených úlomků nebeských těles spadlých na Zem.

Z výpočtů českých vědců vyplývá, že pozorovaná dráha byla dlouhá 272 kilometrů a že těleso bylo poprvé zachyceno ve výšce 95 kilometrů nad zemským povrchem. O osm sekund později se ve výšce 45 km začalo rozpadat, čímž se výrazně zvýšila plocha vystavená atmosféře, takže odpařování narostlo a objekt byl na krátkou dobu jasnější než Slunce. Planetka původně vážila asi 12 tisíc tun a její průměr byl 19 metrů.