Jmenuji se Pavel. Jsem ročník 1947,jsem již 4.roky v důchodu,ale stále pracuji. Co se týče mého zdraví,tak můžu podotknout,že naposledy jsem byl navštívit svou doktorku v roce 2000.kdy jsem byl nachlazený.....:-))) Denodenně dojíždím do práce trolejbusem,a často jezdím s mými vrstevníky,mnohdy i dost mladšími,a denně si vyslechnu,jak jsou všichni strašně nemocní,nemohoucí,všichni vyžadují dosti vehementně místo na sezení,aby těch pár zastávek nemuseli stát,že je bolí strašně nohy,a když vystoupí z trolejbusu,dají si hůlku nebo berli pod páždí,a utíkají k přechodu,aby stihli zeleného panáčka.... no,prostě je to komedie.....:-))) Tak než dojedu do práce,tak si vyslechnu od nich veškeré příznaky nemocí,a já už mám pocit že jsem taky nemocný....z nich!Mám asi dar od Boha,že jsem tak aktivní,a cítím že i budu i nadále,a dělám vše pro to,jsem denně v pohybu,rád chodím do přírody,když jsem na kole,ujedu bez problémů i 30.km,rád cestuji,mám rád vše moderní,a hlavně miluji hudbu....pozor! ne dechovku!!! Tak jsem se chtěl s Váni podělit o své pocity,že neznamená,když jsem v důchodu,tak že jsem odepsaný!!!!! Přeji Vám vše nej a slunce v duši!!!! Pavel. Zlín.