Pokud bude v následujících letech teplo a sucho jako letos, hrozí podle odborníků i v české krajině nedostatek vody. Podle dostupných projekcí by mělo v nejlepším případě pršet zhruba stejně jako v současnosti, ale kvůli vyšší teplotě a úhrnu slunečního záření bude krajina potřebovat více vody. Češi si proto musejí zvyknout na to, že voda nebude dostupná jako dřív.

"Deficit se prohloubí už na jaře, což může mít dopad na vegetaci, lesní porosty nebo zemědělské plodiny," prohlásil bioklimatolog Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR.

Kvůli významu a využití vodních toků a ploch pro krajinu se 11. a 12. září sejdou v Praze odborníci na konferenci nazvané Vodní toky a plochy v ČR. Na změny klimatu se připravuje i ministerstvo životního prostředí. Podle mluvčího úřadu Matyáše Vitíka má ve své dlouhodobé strategii doplnit připravovanou Politiku ochrany klimatu, do níž patří i snižování emisí skleníkových plynů.

Když sucho střídají povodně

Počasí o letošních prázdninách, hlavně v červenci, bylo podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně teplé a chudé na srážky. A teplo bude pokračovat i v září. Letošek je tak podle Trnky ilustrativním příkladem a pro budoucnost vody dokonce varujícím. "Pršet bude pravděpodobně méně často, ale o to vydatněji, takže je riziko, že voda v půdě nezůstane a odteče povrchově," řekl Trnka. Právě pro stav krajiny nejsou podle jeho slov důležité srážky, ale obsah vody v půdě. Kvalita krajiny je totiž ohrožena i tím, jak s ní člověk v posledních desetiletích zachází.

Klimatické modely se na budoucím vývoji srážek nad střední Evropou neshodují. Podle Trnky to znamená, že situace kdy po srážkově vydatné první polovině sezóny přijde mimořádně suché období, nemusí být výjimkou. "Když to zlehčíme lze říci, že z pohledu sezónního průměru se letošní jaro a léto nevymykalo průměru, protože srážkově bohatou první polovinu léta vystřídala na srážky chudá druhá polovina," tvrdí expert. Jak ale připomněl, sucho stejně jako povodně je a minimálně v posledním tisíciletí bylo nedílnou součástí přírodních na našem území.

Pokud by se podle něj naplnila očekávání modelů, které předpokládají výrazné zvýšení teplot s výrazným snížením srážek v některých měsících roku, pak by důsledky pro českou krajinu byly poměrně dramatické. Problémy by měla například zemědělská výroba a musely by se budovat nové vodní zdroje.