Dvousté výročí letos slaví západočeská zahradnická rarita – speciálně vyšlechtěný klatovský karafiát. Součástí oslav výročí květu, jenž se stal jedním ze symbolů Klatov, bylo představení nově vyšlechtěného druhu. Jeho pěstitel Peter Pošefka ho pojmenoval po význačném klatovském jezuitovi Vojtěchu Chanovském. Nový druh je už třetí, který Pošefka, jeden z posledních devíti aktivních pěstitelů klatovských karafiátů, vyšlechtil.

Karafiáty se v Klatovech začaly pěstovat v roce 1813. Semínka sem dovezl z Francie po napoleonských válkách baron Josef Volšanský. Postupným pěstěním a šlechtěním z původně drobnokvětých karafiátů klatovští nadšenci vypěstovali nový druh. Na rozdíl od běžných karafiátů má okrouhlé a hladké, nikoli zoubkaté, okvětní lístky. Je trvalý a mrazuvzdorný. Květy mají v průměru asi osm centimetrů a v první polovině července hýří na výstavní zahradě karafiátníků pestrými jasnými barvami od bílé, žluté a oranžové po rudou.

Vyšlechtit nový druh není prý fyzicky náročná práce, vyžaduje ale hodně času a trpělivosti. I když se občas objeví nově barvený květ, trvá pět až sedm let, než se barevnost ustálí a lze oficiálně uznat nový druh. Kdysi se uvádělo, že karafiátů bylo až na 600 druhů, podle Pošefky to ale bylo spíše tím, že se jen sečetly všechny rostliny z katalogů deseti zahradníků ve městě. Teprve po novém přesném třídění Josefem Čechurou v druhé polovině 19. století se počet druhů ustálil na zhruba šesti až sedmi desítkách v šesti základních skupinách.

Nový karafiát nese zmíněné jméno Vojtěch Chanovský, od jehož úmrtí letos uplynulo 370 let. Vojtěch (Albert) Chanovský do Klatov v roce 1636 přivedl jezuity, aby založili gymnázium. „Bylo to velmi významné gymnázium, na začátku 18. století do něj v denním studiu chodilo 310 studentů, to bylo opravdu hodně,“ řekl místostarosta Václav Chroust. Chanovského ostatky jsou mezi mumiemi v klatovských katakombách.

Klatovské karafiáty se pyšní jmény i dalších slavných osobností: Emmy Destinnové, Aloise Jiráska, Františka Palackého, Jaroslava Vrchlického, Františka Křižíka. Řada jmen je spojena s městem: "svůj" květ má zakladatel muzea Karel Hostaš, další z druhů, který vyšlechtil Pošefka, nese jméno zakladatele místního parku Mercandiniho.