V jedné mexické restauraci dojídá dvaačtyřicetiletý účetní Artemio Martínez své páté taco, tradiční mexické jídlo, a objednává si poslední pití, slazený nápoj s bublinkami. "Dejte mi další kolu, abych to pořádně zapil," zvedá svých 140 kilogramů živé váhy, píše agentura AFP.

Pro jeho peněženku je cena za pět masových tacos a dvě kokakoly relativně mírná: platí v přepočtu asi 80 Kč, ale Mexičané za své stravovací návyky platí cenu velice těžkou. Mexiko je se 163 litry slazených nápojů na hlavu jejich největším spotřebitelem ve světě, a pokud jde o obezitu, je hned na druhém místě, za Spojenými státy.

Podle studie americké Harvardovy univerzity připadá dnes na Mexiko 22.000 z celkových 180.000 úmrtí spojovaných se spotřebou slazených nápojů ve světě.

Jídelníček Mexičanů se tradičně skládal z kukuřice, ovoce, zeleniny a bylinek. Stačí však, když se projdete ulicemi mexické metropole, abyste mohli konstatovat, jaké změny v souvislosti s hospodářským otevřením země nastaly.

Nesčetné pouliční restaurace v Mexiku nabízejí tacos a sendviče s vepřovým či hovězím, s vejci a sýrem, jakož i nejrůznější smažené pokrmy, a to vše je nejčastěji doplněno slazenými nápoji sycenými oxidem uhličitým.

"Změny ve stravovacích návycích se značně prohloubily v posledních dvaceti letech, kdy na mexický trh začaly silněji pronikat průmyslově zpracovávané potraviny," zvláště sycené sladké nápoje, vysvětluje Alejandro Calvillo, ředitel nevládní organizace Pravomoci spotřebitele, která v Mexiku bojuje za regulaci prodeje potravin škodících zdraví.

Mexiko otevřelo svou ekonomiku smlouvami o volném obchodu a tradiční výživa Mexičanů se změnila, obzvláště působením brutální reklamy, kterou stát nijak nereguluje.

Obezita je problém, který může mít více příčin, včetně genetických dispozic. Avšak podle Davida Garnera, zakladatele kliniky River Centre v Ohiu ve Spojených státech, která se specializuje na poruchy v příjmu potravy, je hlavní příčinu třeba hledat ve špatných stravovacích návycích spojených s moderním životním stylem.

Slazené sycené nápoje přispívají k obezitě a ke vzniku srdečních onemocnění. Ovšem mimořádně mocné lobby výrobců takových nápojů brání tomu, aby se něco podnikalo na legislativní úrovni, zdůrazňuje Garner.

Obezita v Mexiku zaznamenala úplnou explozi: v roce 1988 bylo obézních 9,5 procenta obyvatel, zatímco loni už to bylo 32 procent. A 70 procent ze 115 milionů Mexičanů má nadváhu.

Mnozí Mexičané trpící chudobou mají problémy s přístupem k vodě, a to vede ke zvýšené spotřebě slazených nápojů, vysvětluje Yuritzin Flores z mezinárodní nevládní organizace Oxfam.

Místo toho, aby si kupovali neslazenou vodu, ať už s bublinkami nebo bez nich, dávají lidé přednost nápojům, o nichž si myslí, že jim dodají více energie i prestiže, říká Flores.

Téměř polovina mexického obyvatelstva žije v chudobě a 7,4 milionu hluboko pod prahem chudoby.

Třiadvacetiletý zedník Eulalio, který pracuje na stavbě v mexické metropoli, prohlašuje, že denně vypije dva litry kokakoly.

Mladík z Catorce, lokality ve státě San Luis Potosí na severu Mexika, ujišťuje že se u nich doma kokakola pije stále, zejména jsou-li hosté.

Koncem loňského roku byl v mexickém parlamentu předložen návrh na uvalení daně na slazené nápoje, ale dosud se s ním nic nedělo.

Mexická vláda nedávno oznámila opatření k boji proti obezitě, ale neupřesnila je. Nadváha tak nadále vyvolává chronické zdravotní problémy, včetně některých druhů rakoviny. Odhaduje se, že mexické státní zdravotnictví stojí problémy spojené přímo i nepřímo s nadváhou v přepočtu téměř 250 miliard Kč.

Některé mexické kliniky začínají nabízet zdarma či za snížené ceny bandáž žaludku, která pacientovi umožňuje konzumovat mnohem méně potravy a snížit tak nadváhu.

Dvaapadesátiletá Ofelia Montielová dosud pila až tři litry kokakoly denně a při své výšce 1,50 metru vážila sto kilogramů. Před rokem a půl podstoupila bandáž žaludku a nelituje toho. Dnes váží 50 kilogramů a dokáže snít jen malé porce jídla. "Piju ovšem dál svou oblíbenou kokakolu," směje se.