Po dlouhé zimě je načase zvýšit svou energetickou hladinu a celkově vylepšit svůj zdravotní stav – zvláště pokud máte nějaké problémy se srdcem. Inspiraci lze najít i ve starých lidových moudrech.

Počasí hrálo důležitou roli už pro naše předky, kteří se jím řídili. I proto vznikala celá řada úsloví, která se vztahovala ke zdraví:

„Hledej trávy pro své krávy, budeš míti zdravé stravy.“

Z této pranostiky vyplývá, jak moc je pro naše zdraví důležitý jídelníček. A tím i pro naše srdce. Nyní, na jaře, se zkuste poohlédnout po lokálně pěstovaných plodinách. Ve větší míře pak konzumujte vše zelené (zeleninu jako čekanku, rukolu nebo pampelišku), které jsou bohaté na vitaminy, minerály a antioxidanty. Ty poskytují nejvíce energie a posilují imunitu. 

„Ranní ptáče dál doskáče“

Lidé, kteří se probouzejí dříve, jsou prý zdravější než „noční sovy“, kterým chybí ranní světlo. Zejména po dlouhé zimě si naše tělo žádá dostatek vitaminu D, který nalezneme právě ve slunečních paprscích. Čím dříve tedy vstanete, tím více světla a potažmo vitaminu D svému tělu dodáte.

„Byť by byl jarní den jak na zakázku, přece nechoď ještě na procházku, ať tvé zdraví neztratí svou sázku.“

„V dubnu svrchu hřeje, odspodu mrazí.“

Obě tyto pranostiky nabádají k opatrnosti. Máte-li však nemocné srdce, pak jistě není ideální zmoknout a následně prochladnout. I srdíčko potřebuje čas na to, aby si na jaro zvyklo.

Ať jsou vaše jarní cíle jakékoliv, vychutnejte si návrat tepla a slunce. Kromě vhodné stravy vašemu srdci prospěje i relaxace – stačí se venku zastavit a užívat si krásy jarní přírody. Nezapomínejte ale na to, že „aprílové počasí jsou časy i nečasy“. Vždy se tedy vhodně oblékněte, abyste jarní počasí nemuseli sledovat nemocní z postele.