Zámořské objevy v 15. století vyvolávaly mezi Španělskem a Portugalskem velké napětí, a tak 4. května 1493 papež Alexandr VI. rozdělil nově objevená území mezi obě mocnosti.

Necelý měsíc po návratu Kryštofa Kolumba z jeho slavné cesty do údajné Indie hlava římskokatolické církve rozhodla, že vše vzdálenější než sto mořských mil, tedy asi 560 kilometrů, na západ od Azor připadne španělské koruně. Na zbylá území měli nárok Portugalci.

Rozhodnutí, ze kterého vyšli lépe Španělé, se ale nelíbilo portugalskému panovníkovi. Zprvu se chřestilo zbraněmi, nakonec ale dostali přednost diplomaté. V červnu 1494 pak Španělsko a Portugalsko podepsaly v kastilském městě Tordesillas dohodu o dělení světa. Ta zejména posunula hraniční linii, nově vedla 370 mil (asi 2000 kilometrů) západně od Kapverdských ostrovů.

Dozvuky smlouvy jsou patrné i dnes, kvůli ní se v Brazílii mluví portugalsky, zatímco ve zbytku Jižní Ameriky španělsky.