Už mě zase bolí hlava, já mám migrénu! Tuhle větu slyšel z nás téměř každý a mnoho lidí tento pocit zažilo na vlastní kůži. Co je příčinou vzniku migrény, není dodnes až tak jednoznačně vysvětleno, ale vědci nyní přišli s nejčerstvějším objevem: za migrénu mohou slabé nervy.

Znamená to průlom v medicíně, ve výzkumu příčin vzniku migrény. Dánští vědci zkoumali dvacítku žen prostřednictvím magnetické tomografie v momentě, kdy dostaly migrénu. A zjistili, že návaly bolesti nemají – jak se dosud tvrdilo – příčinu v rozšíření cév v mozku. Během vyšetření došlo k rozšíření vnitřních cév jen velmi nepatrně.

Pak testovaným ženám podali léky, aby vyzkoušeli jejich účinek. Vyšetření na tomografu poté vědci zopakovali. A změna nebyla téměř viditelná, což znamená, že léky nezabraly.

Vědci tudíž vycházejí z toho, že migréna má příčinu v obzvláště citlivých nervech v cévách. Cirkulací krve dochází pak k typickému ataku migrény a bolestem. Nový poznatek, že příčina migrény je ve slabých nervech, může převrátit dosavadní poznatky o jejím vzniku a příčinách. Podle vědců je teď nutné vyvinout nové účinné léky, které by měly působnost na centrální nervový systém.

Migréna postihuje více ženy než muže. V Česku jí trpí zhruba každá pátá žena. Některé vědecké studie tvrdí, že migréna je dědičná. Mohou ji ale také vyvolat sýry, čokoláda, káva, alkohol, nedostatek spánku, stres či výkyvy počasí. Lidé si ji často pletou s obyčejnou bolestí hlavy. Migrénu však provází prudký záchvat, často zvracení i citlivost na světlo.