Na jeviště Divadla Na zábradlí se opět vrací režisér Jan Nebeský a dramatik Egon Tobiáš. Jejich nová inscenace má název Denně (poníci slabosti) a odehrává se v kanceláři jedné pražské kriminálky. Světová premiéra se uskuteční 9. března v Divadle Na zábradlí. 

 Příjemně podlouhlé odpoledne na kriminálce Aneňák naruší ohlášení vraždy. Vrchní komisař Svrchník sotva stačí předat mladému kriminalistovi Pavičovi památeční kalhoty, když se sám dostane do nečekaných problémů. Nemusí to nic znamenat, ale mohlo by!

V průběhu zkoušek herci a tvůrci denně pročítali denní tisk. Ve výsledku vznikla absurdní koláž politiky, kriminalistiky, sportu a sexu, která se v inscenaci projeví hlavně v podobě písní. Noviny se ukázaly jako často nesmyslné, povrchní a směšné hlásání zdánlivých pravd nevypovídajících o skutečnosti vůbec nic. Otázkou zůstala právě skutečnost. Co je skutečné a co je jen zdání? Nakonec zůstávají absurdně řazené zprávy dne, ve kterých se pátrající čtenář snaží vyčíst něco o světě kolem sebe.

V rolích kriminalistů této svérázné pražské kriminálky se představí Miloslav Mejzlík, Petr Čtvrtníček, Magdalena Sidonová, Igor Chmela, Natália Drabiščáková a Lucie Trmíková.

Kostýmy k inscenaci Jana Nebeského vytvořila již tradičně kostýmní výtvarnice Jana Preková a autorem textů k písním, které zazní v podání herců Divadla Na zábradlí je scénárista Robert Geisler.

Tobiášova logika je asociační a surrealistické střihy a motivace vládnou celé hře. Hlavní moto celé kriminálky Aneňák zní: Vraždy tě musej hlavně bavit! Specifická snová poetika textu určuje i způsob vyšetřování, kde o mrtvoly a stopy jde až ve druhém plánu. Kriminalistický žargon funguje jako metafora, hra je plná asociativních odkazů k jednotlivým dřívějším Tobiášovým hrám a Nebeského inscenacím. Je to Buñuelovský způsob vyprávění, tedy surrealistická logika, iracionální logika snu. Východiskem je absurdita.

Kdo je tady oběť? Existuje vůbec oběť? Jestli ano, kde je vrah, jestli ne, jsme vrazi všichni a teprve ji vytvoříme.

Zvláštní roli v denním tisku mají kriminalistické příběhy, které jednotlivé noviny umisťují (často kvůli lepší prodejnosti) na svých stránkách různě, v závislosti na jejich kvalitě. Vraždy, násilí a smrt jsou uchopeny jako něco pochopitelného a jasně zařaditelného. Čtenář pak díky článku prožije hrůzu, která má jasné meze a navíc i jasný konec – polapení vraha, vysvětlení jeho motivací. Příběh tak stojí mimo čtenáře a stejně tak strach a hrůza z nepochopitelného. Stejně tak se zprávami z ostatních rubrik. Čtením novin tak denně vzniká představa, že je člověk informovaný a že má o světě a chaosu kolem sebe jasnou představu, že svět kolem sebe chápe a rozumí mu, orientuje se v něm. Ale je tomu opravdu tak?

Inscenace Denně (poníci slabosti) je přesným opakem. Nabourávání racionální logiky a převrácení faktů naruby. V absurditě pravda. Snové scény jsou absurdní, ale realita je ještě absurdnější

Egon Tobiáš (1971)

Dramatik a scénograf Egon Tobiáš absolvoval scénografii na DAMU a jeden rok postgraduálního studia knižní ilustrace a grafiky na UMPRUM. S Divadlem Na zábradlí již několikrát spolupracoval mimo jiné, jako autor textu k inscenaci Jana Nebeského JE SUiS.

Věnuje se také televizní a filmové scenáristice, píše operní libreta, prózu a poezii; kreslí komiksy, maluje, pracuje jako grafik. V současnosti patří k nejuváděnějším českým dramatikům.  

Hry Egona Tobiáše zobrazují svět jako chaotický propletenec, několikavrstevný labyrint, kde původnost a originalita jsou zatlačeny do kouta citacemi, volnými opisy a odkazy. Neexistuje zde čisté a přímé sdělení, vše je obtěžkáno dalšími významy. Logika a kauzalita ustupují asociacím, několika směrnému toku slov. Z tradičního hlediska se Tobiášovy texty mohou zdát nesmyslné, chaotické, pomatené, ve skutečnosti však nesnadně zaznamenávají osobité vidění mnohotvárného světa.

Sezóna 2011/12 „Čí je to město?“

Název této sezóny je inspirovaný stejnojmennou výstavou „Čí je to město?“, která se uskutečnila v Karlin studios 3. - 16. 3. 2011 pod kurátorským vedením Milana Mikuláštíka. Výstava se zabývala urbanizací Prahy, ale i pasivitou, dezinformovaností veřejnosti či netransparentností prodeje pozemků developerům. „V Divadle Na zábradlí chceme na tato témata navázat, ale obecněji a v širších souvislostech. Město – jako místo spolužití různých skupin lidí, různých osudů a různých životních příběhů. Město, které je někým řízené, ale z vůle lidí, kteří v něm žijí. Město, které není odcizeným a nepřátelským územím. Město jako domov, který má vizi.“ uvedl umělecký šéf DNz David Czesany.

Světová premiéra se uskuteční 9. března v Divadle Na zábradlí.

Další reprízy 15. a 21. března, 10. a 24. dubna vždy od 19:00