Štěstí přeje připraveným. To byl i případ neurologa a psychiatra Jana Janského, který je považovaný za objevitele čtyř základních krevních skupin. K revolučnímu objevu se Janský dostal náhodou při studiu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve. Během výzkumu si všiml, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř skupin. Svůj poznatek Janský zveřejnil v roce 1907. Dále se mu však nevěnoval a místo toho se soustřeďoval na výzkum mozkomíšního moku.

Janského objev čtyř základních krevních skupin (dnes jsou označovány jako 0, A, B, AB) umožnil provádět krevní transfúze bez nebezpečí smrti pacienta srážením krve nevhodného dárce. Za stejný objev (a navíc ještě za odhalení Rh-faktoru) získal Rakušan Karl Landsteiner roku 1930 Nobelovu cenu za lékařství.

Jan Janský se narodil před 140 lety, 3. dubna 1873 v Praze, kde také později vystudoval lékařskou fakultu. Po jejím absolvování nastoupil jako asistent u profesora Kuffnera a pracoval coby lékař na psychiatrické klinice v Praze. Krátce po vypuknutí první světové války byl jmenován profesorem, ale dobrovolně šel na frontu, kde léčil zraněné a nemocné vojáky. Po válce zastával pozici přednosty neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze. Dlouhého věku se však nedožil, zemřel v osmačtyřiceti, 8. září 1921 v Černošicích u Prahy, na těžkou srdeční chorobu.

Janský, o jehož životě v roce 1953 natočil Martin Frič film Tajemství krve, byl velkým propagátorem dárcovství krve. Na jeho počest je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována medaile prof. MUDr. Jana Janského.