Stále mne pronásleduje něco uskřípnutého v bederní oblasti. Někdy to bolí tak, že přejít pokoj je problém. Absolvuji různé léčebné kůry a rehabilitace, ale pořád je to spíš horší nežli lepší. No a tak zase kapačky.Ty mírně zabírají.
Trpělivě ležím a čekám až sestřička radostně oznámí "už jste dokapal". Doufám, že nebude jednou konstatovat, že jsem "skapal".
Pořád se mě ještě stýská. Po té hezké, zarputilé ženě. Vzpomínky, představy, vedu v duchu diskuse, připomínky fyzických vjemů, doteků..., asi je to tou bolestí, ošklivým počasím bez sluníčka, nevím, ale zbavit se toho nedokážu.
*********
Jezdím si už drahně let do Německa do apotheke pro lék, který se zde neprodává. A tak jsem včera zas vyrazil na nákupy. Jezdím od Příbrami po D4 na Strakonice. Jede se po tomto novém úseku velmi příjemně. Jsou všude totiž celých 45 km radary tak, že jeden vidí na druhý. Měří se sice jen některé úseky, ale pokaždé jinde. A tak všichni nastavíme na tempomatech, nebo nohách cca 126km/h a jedem. Všichni stejně. Nikdo nikoho nepředjíždí, nedojíždí, nelepí se, občas vybočíte kolem pomalejšího řidiče nebo kamionu. Paráda. Z příbramského nájezdu na sjezdu před Pískem jste v pohodě za 25 minut.
A tak si spokojeně jedu, ale říkám si, to je takový vítr, že to auto trochu plave. Ouha, občas mě mírně uteče tlak v zadním kole. A taky že jo. Tak si říkám, ve Strakonicích u pumpy to dofouknu, dám kafe a něco k snědku.
Zaparkoval jsem u pumpy a objednal si kapučíno a housku se šunkou. A ejhle, šrajtofle nikde. Tak jsem se omluvil, že jsem jí nechal v autě a doběhnu pro ní. No jo, ale v autě taky nic. Došlo mě to. Když jsem se v chodbě obouval, položil jsem šrajtofli na lavici a je tam i teď.
Vyjmenoval jsem veškeré pohlavní orgány na svou osobu a skončil rektem. Holky na benzince to vzaly s humorem, houska šla zpět do regálu, ale káva byla už hotová. Naštěstí jsem měl v kapse dvě eura a desetikorunu. To vzaly.
Dohustil jsem notně nasířen gumu a vydal se zpět po té hezké dálnici. Před Příbramí jsem si říkal, že bych potřeboval něco nakoupit v OBI, a tak jsem odbočil na Zdaboř, projel městem a zaparkoval před OBI. Teprve u regálu jsem si uvědomil. Ty blbe! Nemáš přeci čím platit. Opět poletovala neslušná slova. Dívenka u kasy se mě ptala "zapoměl jste něco?" "Hlavu!" odvětil jsem a vydal se k domovu.
No tolik se řehtat zase nemusíte no... :-D
**********
kombinuji bolesti
těla a svých neřestí,
erotické vzpomínky, bez podmínky,
přebíjejí je něžnosti, polibky i starosti,
opuštěná váza na stolku
čeká na květiny pro mou holku,
marně stojím na nádraží
nač čekám nikdo netuší
dívky co přijely na chlapce mávají
a ruku v ruce mě se smíchem míjejí...
život po pražcích utíká
kde je tu k sakru putyka
vysvitlo sluníčko, konečně!
Pošlete odkaz na tento článek
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Zde je moje přiznání omylu, o němž jsem si myslela, že je pravdou.…
Ten den jsem neměla moc dobrou náladu, a tak mě poslední jedovatý…
Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A…
„Jirko, nešel bys se mnou na dvojku? Potřebovala bych ti něco říct…
Pilně studuji příznaky jednotlivých nemocí, a tak vím, že v mém…
„Ustupte, prosím! Udělejte místo!“ volá doktor a spěchá ke mně.…
Opar. Lze si představit mlžný opar nad anglickými blaty, případně…
Možná to zní až pateticky, ale především jsem rok mých sedmdesátin…
Od mých dvaceti let se mi o zuby starala paní doktorka Soňa. Paní…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %