Když projíždím kolem Vodárny, padne pohled na nedaleký objekt bývalého koupaliště a vyvolává vzpomínky. Většinou to byly zážitky s dětmi. Jak jsem je učil plavat. Nejen dětí, později i jejich děti.
S dětmi se mi osvědčila jednoduchá metoda. Nesnažit se, jako kdysi učili nás, přímo plavat na hladině a ještě stylem prsa (žába), ale tak, jak jsem to intuitivně zvládl v dětství já sám, střídavě hrabat rukama a nohama jak pejsek. A pak se zdokonalovat v určitých stylech.
Ovšem nejlepší bylo s nimi skotačit, potápět se a vyprovokovat přemísťování pod vodou, tedy plavat pod hladinou vody. Velice rychle pak přicházely na to, že Archimédův zákon funguje a oni plavou na hladině, aniž si to uvědomují.
Ale nastala mimořádná situace, která proces výuky plavání urychlila. Chlapec s dalšími dováděl na straně bazénu s mělkou vodou a pak nečekaně s jiným vyběhl na břeh a dál do mírného svahu. Po zjištění, že jeho se to netýká, rozběhl se zpátky a skočil do vody. Jenže na druhém konci bylo hluboko a on se vynořil až daleko od břehu.
To jsem nečekal ani já a dostat se na vzdálený konec kličkováním mezi těmi na břehu, to chvíli trvalo. S obavou jsem sledoval, jak zápasí o udržení se na hladině, ale současně viděl, že se přibližuje ke břehu. Tak jsem ho nechal, aby ten poslední kousek si už doplaval sám. Zvládl to a vyděšený pohled vyměnil za vítězný úsměv.
Bylo vhodné to plavání zdokonalit. Léto skončilo, přišel čas na krytý bazén. A zrovna se chystala akce výuky plavání dětí a rodičů. Přihlásil jsem ho. Po čase bylo třeba zaplatit prodloužení a paní v pokladně mě přesvědčila, ať se zapojím také. Než děti oschnou a převléknou se, tak i naše lekce bude u konce.
Na závěr děti měly dálkovou plavbu. Tedy několik krát přes bazén s otočkou a zpět. Někteří to brzy vzdali až zůstala malá skupinka vytrvalců. Těsně před koncem kluk nedoplaval, vyskočil na břeh a zmizel k šatnám.
Pak šli do vody dospělí. Já se zaobíral myšlenkou, proč kluk nedokončil a zmizel a jaksi nevěnoval pozornost rozdělení do výkonnostních skupin. A zůstal jsem mezi úplnými neplavci. Ale vzápětí nelitoval.
Ujaly se mě dvě mladé ženy s plaváním dokonale vypracovanými postavami a opečovávaly mě jako neplavce. Podpíraly, nadnášely, upravovaly správnou polohu pro plavání, prostě fyzický kontakt byl velice příjemný. Jen jsem dával pozor, abych se předčasně neprozradil a užíval si to co nejdéle.
Jenže dlouho to nešlo, musel jsem prokazovat jakési pokroky v jejich výuce a ony mě zakrátko pochválily, jaké dělám pokroky. Pak už nebyl důvod osobní péče. Ale aspoň jsem se zapsal do rekordů kuriozit a to plaváním na zádech s nohama napřed.
Na zpáteční cestě domů jsme s klukem probírali různé situace a došlo i na otázku, proč nedokončil to dálkové plavání, když měl šanci dokonce zvítězit. Tvářil se mrzutě, ale pak přiznal. „Víš tati, mi se tak strašně moc chtělo kakat, že jsem musel!“
Argument pádný, přesvědčivý, mimo jakoukoliv diskuzi.
Pošlete odkaz na tento článek
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %