Počasí nebylo zrovna ideální, ale my se do Luhačovic z Holešova vydali. A rozhodně jsme nelitovali.

Luhačovice leží ve Zlínském kraji na řece Šťávnici, žije zde asi 5000 obyvatel.

Lázně Luhačovice jsou též označovány jako přírodní poklad nedotčené chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat. Největší moravské lázně s jedinečnými léčivými prameny - např. Vincentka, Aloiska, Pramen Dr. Šťastného, se řadí mezi špičkové léčebné lázně v Evropě. Přírodní minerální vody se zde využívají k uhličitým koupelím, inhalačním procedurám a pitné kúře.

Příznivé přírodní a klimatické podmínky nabízejí léčbu i relaxaci v každém ročním období. Tu pravou atmosféru zde dotváří kolorit lázeňského života s bohatým kulturně – společenským programem. A množství secesních budov a lázeňských domů ve stylu lidové secese slovenského architekta Dušana Jurkoviče vás uchvátí.

Koná se zde mnoho akcí, kdy mezi známější patří festival Janáček, divadelní nebo folklorní festivaly, koncerty na kolonádě, a podobně.

My jsme zde prochodili lázeňské parky, o kterých jsem dosud ani netušila. Před deštěm, který se v jednu chvíli spustil, jsme se schovali v restauraci, kde jsme si dali horkou polévku. Chutnala jako domácí. Lázně jsou celkově chváleny, že se zde všude dobře vaří.

Lázeňská kolonáda v Luhačovicích byla po vydařené rekonstrukci v roce 2019 znovu otevřena. Chutnaly nám prameny Ottův nebo Vincentka, kterou já právě pro své zdraví dost často potřebuji a využívám.  Pověstná léčivá síla místních minerálek je samozřejmě jedním z hlavních lákadel Luhačovic.

Byli jsme tu skoro celý den, ale když už se mi motaly nožičky, a čekala mě ještě vcelku dlouhá cesta na parkoviště k autu, tak jsme naši návštěvu ukončili.