Dopis synovi. Listopad 1989
Listopad 1989 na Václavském náměstí

Milý Honzíku,
moc a moc na tebe myslíme. Ty rošťáku, proč nepíšeš? Doufám, že jsi v pořádku.
Škoda, že nejsi v Praze, tady je teď rušno.
V pátek byla studentská demonstrace za Jana Opletala, která skončila ošklivým masakrem na Národní třídě.
Šli jsme v sobotu odpoledne s tátou a s Markétou do Junior klubu na Chmelnici na Ha-divadlo s Arnoštem Goldflamem, ale nehrálo se, protože herci vyhlásili stávku. Místo toho byl dán prostor těm, co ten masakr u Máje zažili.
Na jeviště chodili úplně obyčejní lidé, většinou mládež, a vyprávěli, co zažili na vlastní kůži.
Jak je uzavřeli z několika stran policajti a pak je mlátili obušky a kopali okovanýma botama. Všichni se shodli v tom, že něco tak hrozného nezažili.
Druhý den se rozšířila zpráva, že jeden student umřel. Na Národní třídě byla tryzna. Šli jsme tam v neděli, zapálili svíčky a připnuli si trikoloru. Bylo tam tisíce svíček.
Pak byla pokojná demonstrace z Václaváku. Lidé skandovali hesla a chovali se klidně. Došli jsme až k Národnímu divadlu a přešli most. Byla to zatím největší demonstrace – asi 60 tisíc lidí.
Za mostem nás odtrhli policajti. Zabarikádovali Újezd auty a autobusy, postavili se v několika řadách na obou koncích mostu. Lidi, co byli uvězněni na mostě, se nemohli nikam hnout – leda skočit z mostu.
My jsme byli v kotli mezi dvěma kolonama policajtů. To trvalo asi hodinu. Bylo asi sedm hodin a byla strašná zima.
Trochu jsme to s Markétkou odstonaly. Koupila jsem nám v Kotvě zimní bundy a kukly na hlavu.
Napiš, jestli se můžete dívat na televizi a jestli o tom, co se děje, víte.
Tady je fantastická atmosféra. Všichni jsou nadšení a ukáznění, pomáhají si navzájem. Studenti čistí ulice, jezdí do továren, dávají zdarma krev.
V divadlech a na vysokých školách probíhají stávky a diskuze.
Jo, ale na základních školách stávka vyhlášená není, tak se radši uč. A taky si s klukama užij čerstvý vzduch.
Moc a moc se na tebe těšíme, až to uvidíš, tak budeš malovat o sto šest.

Ahojky k bratrům horalům
máma, táta, Maki

23. listopadu 1989


(Z osobního archivu Daniely Řeřichové: dopis synovi do školy v přírodě a fotografie z posledních týdnů roku 1989).

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
18 komentářů
Martina Růžičková
Danielo, díky za púsobivou připomínku tehdejších dní.
Alena Velková
Danielo, originální nápad.
Zuzana Zajícová
Moje děti se aktivně účastnily, protože chodily na základku v centru - Terezka na jazykovku v Ostrovní a Jakub na základku v Josefské. Doma jsme jim nikdy nic netajili, stejně jako moji i manželovi rodiče. Danielo, moc hezký dopis jsi napsala.
Irena Mertová
18:55 - Danielo, to je úžasné... :-)
Hana Polednová
Danielo, děkuji za zveřejnění dopisu Honzíkovi. Vše pravdivě popsáno tak, aby i dětská dušička byla v obraze, co právě prožívá maminka se sestrou v této době v Praze.
Eliška Murasová
Danielo, děkuji, že ses s námi podělila.
Daniela Řeřichová
Ze zaplněného Václavského náměstí, kde probíhají radostné oslavy 36 let od Sametové revoluce, děkuji všem za komentáře. Ireno, mám 96 fotoalb s dokumenty a k tomu bohatý archiv naší profesní činnosti včetně korespondence s osobnostmi, s nimiž jsem se v životě potkala. Dopisy babiček, děti, obrázky, noviny, divadelní programy, katalogy výstav atd. Ingrid, synovi bylo 14 let a dceři 11. Sdíleli s námi náš aktivní společenský život a rozuměli situaci i hodnotám, které jsme vyznávali.
Michaela Přibová
Moc hezké. To je dobrý si to takto živě připomenout. Děkuji, Danielo.
Ingrid Hřebíčková
Krásný dopis a je skvělé, že ho máš schovaný. Jen se chci zeptat, kolik bylo synovi, že dostal od tebe tak moudrý a pravdivý dopis. Mému synovi bylo 11 let, neteři 10 let a vůbec si nedovedu představit mu takhle psát. Ani do manifestací jsme je se sestrou nebraly a to jsme chodily denně. Jen v začátcích jsme je vzaly a po přečtení " Proč nám sem vodíte děti" jsme je nechaly doma.
Anna Potůčková
Tak to je moc hezká památka. Dopis přežil spoustu let. Danielo díky za něj, dík za jeho zveřejnění.
Marie Seitlová
Danielko, děkuji za tvůj dopis, který je krásnou vzpominkou na tehdejší dění.
Iva Bendová
Připojuji se k Blance v 10:13 h. a Daniele Ř. děkuji za očité svědectví, nevědouce vše, ale se srdcem na dlani.
Blanka Lazarová
Já jsem celý týden po pracovní době chodila na náměstí Svobody v Brně a volala po svobodě a demokracii.
Daniela Lender Chaloupková
Paní Danielo, děkuji .... :-))
Irena Mertová
Danielo, to je dobře, že jste si dopis nechali... :-)
Šárka Bayerová
Danielo. díky. Krásný nápad, připomenout takto...
Blanka Lazarová
Někdo dělal stafáž a komparz a někdo stávkoval za svobodu a demokracii. Někdo tam šel na výzvu a někdo proto, že to tak cítil. Danielo, děkuji.
Zdeněk Pokorný
Právě v tento den je krásné číst Vaše slova.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše