Věra Křesadlová se narodila v Praze a se svým bratrem vyrůstala na Starém městě. Otec byl zaměstnaný u spojů a matka byla v domácnosti. Umělecké vlohy prý zdědila po babičce, od malička ráda malovala a zpívala v Kühnově dětském sboru. Na počátku šedesátých let studovala obor aranžérství a výstavnictví na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a při studiu zpívala s amatérskou big-beatovou kapelou Crystal.

Právě na jednom ze svých vystoupení se seznámila s režisérem Milošem Formanem, který ji posléze obsadil do svého připravovaného filmu Konkurs. Křesadlová právě za svůj herecký výkon v tomto filmu získala místo v Divadle Semafor, kde působila od roku 1963 a stala se jednou z nejoblíbenějších českých hereček šedesátých let.

V rozhovoru pro portál i60 Věra Křesadlová zavzpomínala na své působení v Semaforu: "Zažila jsem tam krásnou atmosféru a krásná představení. Ještě když byl naživu Jiří Šlitr, tak to byl pro mě úplně nejlepší Semafor. Hrála jsem třeba ve slavné hře Jonáš a doktor Matrace, kde měl Šlitr svoji poslední roli. Byly jsme v korzetech, samé pěkné holky, a lidi na nás koukali rádi. A byla legrace. Suchý se Šlitrem měli neskutečné nápady, pořád se špičkovali, přehazovali si různé fóry. Představení byla čím dál delší, protože diváci se tím bavili a oni přidávali. Bavili jsme se i my v zákulisí."

Věra Křesadlová v 70. letech. FOTO: Alexandr Janovský, ČTK

                       
V. Křesadlová v roce 1973. FOTO: Dušan Dostál (ČTK) a s manželem M. Formanem. FOTO: J. Hejlar (ČTK)

V šedesátých letech 20. století účinkovala v několika slavných filmech nové vlny, ztvárnila hlavní roli ve snímcích Jiřího Menzela Zločin v dívčí škole a Skřivánci na niti, Štěpu v lyrické tragikomedii Ivana Passera Intimní osvětlení, studentku sochařství Zuzanu v Papouškově Nejkrásnějším věku nebo milenku stranického funkcionáře Brožovou v Jirešově filmové adaptaci románu Milana Kundery Žert. V sedmdesátých a osmdesátých letech se ve filmu objevila jen sporadicky a od devadesátých let účinkovala v menších rolích například ve filmu Akumulátor I, Nejasná zpráva o konci světa, či Medvídek.

V divadle Semafor působila do roku 1989. Pak pracovala na Pražském hradě jako správcová rezidence prezidenta Václava Havla a později se vrátila ke své původní profesi výtvarnice. Věnovala se hlavně ruční výrobě vitrážových lamp ve stylu Tiffany. Nápad na výrobu lamp dostala v roce 1969, když byla v New Yorku na návštěvě manžela Miloše Formana. Asi po deseti letech je začala sama vyrábět, ale sehnat v socialistickém Československu materiál bylo v té době velmi obtížné. Proto si sklo a šablony nakupovala v Německu, kde vystupovala se Swing Bandem Ferdinanda Havlíka. Několik lamp od Věry Křesadlové zdobí Obecní dům v Praze.

Z manželství s Milošem Formanem vzešla dvojčata Petr a Matěj, kteří se stali známými divadelními umělci. Rodinu však rozdělila sovětská okupace Československa v roce 1968. Těsně po invazi sovětských vojsk přijela Křesadlová s dětmi za manželem do Francie, kde tehdy natáčel. On ale zakrátko odjel pracovně do USA a Křesadlová zůstala s dětmi ve Francii sama. Po třech měsících se po dohodě s manželem rozhodla vrátit s dětmi do Prahy. Během následujících třiceti let se viděli jen čtyřikrát – jednou v Paříži a třikrát v USA. V roce 1999 se rozvedli.

S využitím  zdrojů: Wikipedie, rozhovor na i60.cz