Firma Arko (Arco) se specializovala na výrobu pouze dvou typů hraček – panenky Emy ve velikosti 36 cm a labutí. Denní výroba byla 100 kusů panenek (jedna tehdy stála 153 Kčs) a 85 kusů labutí (kus za 13,60 Kčs). Jméno panenky zřejmě pochází ze zkratky jména Emílie, což byla manželka Dr. Házy.(Ta založila v již roce 1941 v Praze firmu na výrobu dřevěných hraček).

Vojtěch Háza zajišťoval financování a obchodní záležitosti a jeho žena vedla výrobu až do poloviny roku 1949, kdy se rozvedli. Poté Vojtěch Háza vycestoval do Švýcarska. V roce 1950 se dostal podnik pod národní správu a v roce 1951 následně zanikl likvidací.

V kronice obce Černošín se píše dále následující:

Roku 1948 založil JUDr. Háza továrnu na výrobu celuloidových „loutek“ a „kachniček“, po jeho odchodu do Švýcar, v r. 1949, spravoval výrobu přechodně MNV, závod byl pak včleněn do n. p. Plastimat v Liberci. Začátkem r. 1951 zlikvidoval Plastimat tento závod a výrobu soustředil do nového podniku v Chropyni na Moravě.(Technoplast Chropyně převzala formy, panenka se vyráběla dále, ale její signace je již Technoplast). Zákroky MNV pro zachování závodu v místě zůstaly bez úspěchu. Celuloidové panenky (zde se již píše panenky, ne loutky) a kachničky (stále se píše kachničky ne labutě), šly dobře na odbyt. Prodávalo se i za hranicemi. Nejvíce objednávek přicházelo z Holandska, Švédska a Švýcarska (tam právě odešel Dr. Háza, určitě měl dobré kontakty).

Materiál byl dodáván ponejvíce z Anglie a Francie. Anglický celuloid byl nejkvalitnější.

Práce nebyla těžká, ale zodpovědná. Práce vyžadovala nejen bystrý postřeh, ale byla vyměřena na minuty. Bylo třeba i částečného uměleckého citu při malování tvářiček a stříkání vlásků. Mzdy byly velmi dobré. Přes veškeré úsilí se nepodařilo závod zachovat. V posledním roce trvání vykazoval podnik zisk přes jeden milion korun.

A co je vlastně celuloid?

Celuloid je vlastně první průmyslově vyráběný plast. Vzniká kombinací celulózy a kamforu. Má lesklý povrch, je lehce tvarovatelný, odolný a pružný.(Dříve panenky z celuloidu byly pružné a odolné, dnes již jsou již křehké – vlivem času postupně vyprchal kamfor, který dodával právě pružnost a soudržnost). Právě to ho činilo ideálním pro výrobu hraček, dekorací a drobných předmětů.

Byl levnější než slonovina nebo porcelán. Ale je i extrémně hořlavý, stárnutím ztrácí pružnost, žloutne a stává se křehkým.

Byl objeven r. 1855 Alexanderem Parkrem (Anglie), který vytvořil plast zvaný „Parkesine“.
1866 zdokonalen Danielem Spillem (Anglie).
1869 John Wesley Hyatt (USA) vylepšil materiál a pojmenoval ho celuloid.
1870-1900 celuloid se rozšířil po světě.

Tuto panenku Emu, která se vyráběla jen krátkou dobu, vystavujeme v muzeu Staré krásnosti. Můžete ji vidět i v listopadu a prosinci. Otevřeno máme 1.-2.11. 2025 výstava 12 příběhů ukrytých v čase a 6.-7.12. 2025 Výstava betlémů.