Stále častěji se v poslední době hovoří o narůstajícím počtu pacientů s chronickým zánětem střev. Je to tím, že se nemoci střev více sledují, že lidé častěji chodí na preventivní prohlídky, anebo opravdu nemocí přibývá třeba v důsledku nezdravého životního stylu?
Těžko říci, obecně je epidemiologie v různých světových regionech různá. Výskyt je vyšší na severu a v městském prostředí, častější u bělochů a židovské populace. Etiologie idiopatických střevních zánětů je multifaktoriální a zahrnuje vlivy genetické, životního stylu, stravy a životního prostředí. Roli mohou hrát mikroplasty. Část mikroplastů prochází trávicí trubicí, ale část se vstřebává a koncentruje již v tenkém střevě, zvyšuje přítomnost dalších patogenů, mění biodiverzitu a může mít vliv na průběh chronických zánětlivých onemocnění. Mikroplasty se po vstřebání přirozeně koncentrují v játrech a mají vliv na toxicitu obecně, oxidativní stres a produkci volných kyslíkových materiálů a potenciálně zvyšují riziko všech zánětlivých onemocnění, včetně hepatocelulárního karcinomu.

Jak se záněty střev nejčastěji projevují? Poznám na sobě včas, že s mými střevy není něco v pořádku?
Crohnova nemoc se projevuje na počátku nevůlí a bolestmi břicha, ulcerózní kolitída nevůlí a průjmy s krví. Nelze podcenit jakékoliv nové obtíže z oblasti trávicího traktu. Nejčastěji se jedná o zmíněné záněty, nádory nebo divertikulární nemoc.  
 
Jak se chronické nemoci střev léčí? Předpokládám, že je to dlouhodobá a náročná léčba…
Léčba vychází z aktivity a rozsahu  onemocnění, zahrnuje kortikoidy, imunosupresiva, protizánětlivé léky a relativně nově biologickou léčbu, kde je obrovský pokrok. 
 
Česko patřilo před lety na přední místa celosvětového žebříčku výskytu rakoviny tlustého střeva. V posledních letech se v Česku situace zlepšila. Je to díky screeningovému programu?
Ano, je to pokrok. Nicméně specificky se projevuje výskyt u mladých lidí do 40 let. Možná právě v důsledku mikroplastů. Mikroplasty jsou svou podstatou biochemicky inertní polymery, nicméně je na ně navázaná řada toxických sloučenin, například bisfenol A, polybrominated difenyl estery, Di-(2etylhexyl)ftalát a další, které se variabilně vstřebávají a zasahují prakticky do všech fyziologických pochodů pochopitelně s možnými patogenetickými důsledky.

Lidé často podceňujéí prevenci, bojí se například kolonoskopie, která může včas odhalit nemoci střev. V poslední době se hovoří o testu 
pomocí sady biomarkerů, který dokáže ze vzorku krve analyzovat nádor ještě dlouho před tím, než se objeví první příznaky. Kdy bude tento test dostupný v Česku? A je opravdu tak nadějný?
Není to tak jednoduché a osobně na to nespoléhám. Testy jsou relativně nespecifické a jejich role je u různých nádorů různá. 

Proč je střevní mikrobiom tak zásadní pro vaše zdraví? Můžete to nám, laikům, jednoduše vysvětlit?
Vidíme, že složení mikrobiomu je u různých nemocí různé, zastoupení jednotlivých složek však nelze relevantně kvantifikovat. A ovlivnění probiotiky je spíše empirické. Certifikovaný doporučený postup neexistuje.  
 
Jak se tedy máme správně starat o naše střeva? Co doporučujete?
Zásadní je zdravý životní styl. Rizikové faktory jsou alkohol, kouření, obezita. Stran diety všichni víme, jak má vypadat. Vysokozbytková u zdravých. Nepodceňovat příznaky, screening podle doporučených postupů.