Léto

V rozlehlém stavení Přírody
nebeská kamna sálají.
Jen jitro, dole u vody,
v mlze se smáčí potají.
Poledne v žáru čas svůj vleče
po zaprášené silnici
a večer nikam neuteče
pod hvězdnou střechou vonící.

Útržek z horka

Přešla mě na řeči chuť
a slunce pálí...
Život je tekutá rtuť,
já hledím zdáli.
Tak už tu konečně buď!
A neřeš zda-li
se vrátíš nebo ne,
vždyť slunce pálí
a člověk zde sám utone...♥