Víno pít a přitom na něj myslet

Na Fráňu Šrámka

Smáli jsme se v mládí, vzpomínáš?

Když nám bylo 15

Tomu jménu „Fráňa…“

Ale teď před jeho hrobem chci víc…

A večer  hledám ty dávno zapomenuté verše

A v němém úžasu, že znám Splav zpaměti

Asi bych tě také: „chtěla potkati v lukách…“

Vítr stříbrný už ale neslyším, …

Možná jen někdy, tiše a zdáli, 

Zavane, zazpívá a pak se schová mezi ta léta

Co jsou za námi…

Měsíc nad řekou, ten mi však zůstává

Máme se spolu od mého jakživa

Je se mnou dál a jednou  mi napoví,

Kdy odejít,  když už nic nezbývá…