Jeden den z mého deníku:

Balíkovna mi dopoledne přivezla objednanou vzduchovou pistoli. Neumím s tím vůbec střílet, do ničeho se netrefím, ale aspoň jsem chtěla dělat kravál za stodolou, aby lišky pochopily, že tady ne!!! Vždyť už mi za týden odnesly čtyři slepice.

Celé dopoledne jsem se je snažila udržet na dvoře, ryla jsem jim okolo živého plotu a stromů, aby si mohly hrabat a hledat žížaly. Říkala jsem jim, že kdo je na dvoře, zvyšuje si šanci na přežití, kdo bude někde lajdat, jde tomu naproti. Když mají lišky mladé, chodí drze lovit i přes den. 

Syn sekal dopoledne spasky v tom horním koňském výběhu. V poledne přišel, skočil do auta a jak spěchal, protože jel pro bývalou k vlaku, přejel borderku Debušku. Spala mu pod autem a když vyjížděl, tak jí zaslechl jak kvílela, zůstala tam zapasovaná a nemohla ven. Když vystoupil a auto se trochu nadzvedlo, tak vylezla. Je to nesmrtelná teta. Bože to se tady ale dějou věci!!

Odpoledne volal vnuk, sháněl tátu, aby ho odvezl od autobusu. Jenomže on nebyl doma a tak jsem musela skočit do auta a Péťu odvézt já. A než jsem se vrátila, servali se kohouti a už definitivně uklobal Freda Lojzu! Prostě tyhle dva kohouti se spolu najednou nesnesli. Zřejmě proto, že Lojza se snažil šéfovat a Ferdu už to přestalo bavit. Ferda potom hrdě chodil po dvoře s nohama červenýma od Lojzíkovy krve...

Dědeček usekl zmordovanému Lojzovi hlavu a já jsem ho oškubala, vykuchala a dala synovi do lednice. Nevím, co s ním bude chtít udělat.

A já už se asi o ty slepice vážně přestanu zajímat, nebo mi z toho hrábne. Nevadilo by mi snad ani, kdyby si je liška odnesla všechny.

Chtěla bych někam do pečováku, kdysi už jsem si o to v Úštěku požádala, ale když jsem se teď na to ptala, tak v seznamu sice jsem, ale když zatím jsem víceméně soběstačná a nepotřebuju, aby ke mně dojížděla pečovatelka, tak mám asi smůlu...