Záhony barevných tulipánů

se sluncem nad hlavou,

s Rozárkou, kočkou rezavou,

jenž tiše mi vrní u nohou,

kochám se v zahradě jarem.

Na stole po babičce, už hodně starém,

s ubrusem krajkou obšitém,

jsou připraveny nudle s mákem.

Čas oběda, vzpomínám na babiččina slova,

zda před jídlem mám mýdlem ruce umyté.

To víš, babičko, to víš, že mám.

Nad vzpomínkou z dětství usmát se musíte.

Zasním se, a tiše se dojímám.

Rozkvetlá zahrada, slyším jen bzukot včel.

Snad každý by si to zažít měl, ten života elixír.

A u altánku na pařezu sedí si tiše

Velký, dřevěný, hnědý výr….