Pojďte se mnou na hrad
Všechny fotografie: Dana Straková

Obvykle chodím na výlety sama, ale tentokrát vás klidně vezmu s sebou. Nebude to ani moc dlouhé, ani fyzicky náročné. No pojďte a uvidíte.

Je to takový starý, celoročně přístupný hrad. Tedy spíš to, co z něj zbylo. Nikde žádný průvodce, ani prohlídkový okruh. Prostě hrad, co si ho kdysi, koncem předminulého století, už jako ruinu pořídil pro rekreaci broumovský průmyslník a poslední majitel Liběšického panství Josef Edler Schroll.  A přesto, že zbudováním věže a hájenky v letech 1887 - 1890 zřejmě zcela narušil gotický sloh hradu, já sem chodím ráda. O sobotách a nedělích je zde možné zastihnout členy spolku, který se o hrad stará, ale přes týden tu většinou nepotkáte ani nohu.

Tentokrát jsem se na hrad vypravila na prvního zmrzlého, Pankráce. Nemám ty zmrzlé muže vůbec ráda, nic hezkého z nich většinou nekouká. No a navíc dědečkův kamarád slaví ten den, jako každý rok narozeniny, ale já na žádnou oslavu jít nechtěla, ani náhodou. Takovej pokrytec už nejsem, abych se tvářila, že jsem s ním nějaká bůhvíjaká kamarádka. Nejsem...

Po obědě jsem tedy radši odjela autem na parkoviště pod Ostrým a obešla jsem si okruh přes hrad Helfenburk na kostelíčky na Ostrém. Teda vždycky jsem to chodila až od nás pěšky, vycházelo to přes třicet kilometrů a byl to pro mě celodenní výlet. Takhle jsem to, pochopitelně zvládla mnohem, mnohem rychleji.

Takže dle krokoměru za pouhé dvě hodiny a 35 minut a ušla jsem jenom šest a půl kilometru. To teda vůbec není taková sláva, ale přiznám se, že už jsem to od roku 2022 nešla a jsem holt čím dál starší baba. A o moc rychleji se to po kořenech a kamenech jít stejně nedá. Zjistila jsem to hned, jak jsem vyrazila. Začala mě ukrutně bolet pravá noha, od třísla až ke koleni. Zřejmě žíly, nebo šlachy, řekla jsem si ale, že to nevzdám a že to rozchodím...

Bylo to docela náročné, ale dala jsem to. Jak už jsem řekla, v týdnu jsem cestou obvykle nikoho nepotkávala, ale teď bylo pondělí a tentokrát jsem se míjela se třemi poměrně velkými výpravami turistů - důchodců a několika jednotlivci. Bylo krásně, v lese byl příjemný chládek a já jsem snad cestou tu příšernou nechuť ke všemu, co mě už dlouho drží, aspoň trochu rozchodila.

Domů jsem přijela po čtvrté a dědečka jsem slyšela přijít asi po deváté a místo toho, aby byl z oslavy dobře najedený, měl zřejmě hlad. Ohříval si česnečku a zamořil tím celou kuchyň i chodbu.

A když jsem si pak před usnutím v posteli připomněla moje předchozí putování na hrad a kostelíčky, musela jsem se hořce usmát nad tím posledním. Mimochodem, to tehdy "byl život ještě v pořádku", syn měl rodinu a byl zdravý a silný... Nic nenasvědčovalo tomu, že by snad mělo být do roka všechno jinak.

No ale zpátky k výletu, to jsem tenkrát vyrazila pěšky už z domova a jíst jsem původně nic moc nechtěla, ale pak jsem si, já blb, cestou přes Úštěk koupila Na růžku u vietnamců malou bagetku, plátkový sýr a velkou vodu. To by bylo ještě OK, ale, já hovado nenažraný, jsem si k tomu koupila ještě kefírové mléko!!! Bylo višňové, tak jsem se na něj těšila a říkala si, že to bude mňamka. No byla, ale ještě že jsem pojedla až na tom parkovišti před Ostrým, kde se odbočuje do lesa na Helfenburk. A taky bylo štěstí, že tam nikdo nešel...

Tentokrát se to bez podobných nedopatření obešlo a tak doufám, že se vám výlet se mnou aspoň trochu líbil, i když uznávám, že to nebyla úplně turistická pozvánka a zasvěcené povídání. No prostě jenom výlet na hrad. A myslím, že jestli se moc nezdržíte v galerii, stihnete to s přehledem o dvě a půl hodiny rychleji, než já.

 

 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
11 komentářů
Martina Růžičková
Hezky se mi o vašem výletě četlo. :-)
Soňa Prachfeldová
To je krásná krajina.
Dana Straková
Děkuji všem, potěšily mě vaše milé komentáře.
Miloslava Richterová
Pěkný výlet, v hezké krajině žijete :-)
Hana Rypáčková
Tam mám velké mezery..Zkusím to napravit..Helfenburk máme tady taky, zříceninu..
Helena Přibilová
Moc hezké fotografie z míst, která mám také ráda. Do Českého středohoří jezdíme často s manželem na výlety.
Jan Zelenka
Znám ten kraj, ostatně, Litoměřice nejsou daleko. Hezké fotky.
Naděžda Špásová
Tak tam to známe, už je to pár let, kdy jsme tam byli. Helfenburk mám ve fotkách. Ostrý znám taky, ale nepamatuju si, jestli jsme tam byli.
Alena Tollarová
Je to už dlouhých 6 let, co jsem tu na jaře napsala článek o Ostrém a Helfenburku. Na Helfenburku jsem byla od té doby několikrát, ale na Ostrém asi ne. Měla bych to napravit, koukám, že tam taky dali tu mluvicí rouru - poesiomat :)
Jana Šenbergerová
Moc hezká procházka. A ty výhledy! Díky, že jste mi umožnila také to vidět.
Daniela Lender Chaloupková
Hezké povídání a ještě krásnější fotografie. Díky za výlet a vzpomínku, byla jsem v těch místech před třemi roky a také mi tou dobou bylo lépe ... Bolesti duše a srdce jsou horší, než bolesti těla :-(( Přeji Vám více slunečných dnů, a nejenom na obloze :-)
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše