Na jaře jsou ženy krásné

To je přec nad slunce jasné

To věděl i pan Tulipán

Co nechtěl být svobodný pán

Rozhodl se najít jednu

Ale nechtěl žádnou běhnu

Neměla by býti skoupá

Taky nesmí býti hloupá

Stále hledal jen tu pravou

Myšlenky se honí hlavou

Jako sůva z nudlí kouká

Potichu pro sebe brouká

Mýdlo, parfémy, čistota

Krásných žen je to jistota

Krásná dívka s vlasy jak len

To musí být asi jen sen

Další dívka temných očí

Rychle se za ní otočí

Nepřestává koukat jak výr

Ženy jsou jeho elixír

Ach ženy, ty krásné kočky

Div mu nevypadnou čočky

které místo brýlí nosí

neboť se mu hned orosí

Jakmile se další zjeví

kterou vybrat stále neví

Léta plynou přímo běží

samota víc na něm leží

ve stáří zůstal zcela sám

Moc váhavý pan Tulipán