Básnička s příběhem – věnována před lety MUDr. Kubíčkovi k sedmdesátinám, což byl nejen zubař a bývalý primář ze ZÚNZ Karviná, ale také malíř, fotograf, básník, nimrod, filosof – havířovský bohém ala Jan Werich a bard každým coulem, který odešel o šest let později ve velkém stylu, jako dělal vše ve svém životě, v den svých narozenin – 3. 8. 2014. Ani se mi nechce věřit, že to bylo vloni už 10 let. Básnička zazněla z mých úst na oslavě s vernisáží v tehdejší Galerii Spirála a byla i písemně předána oslavenci jako dárek, spolu s jeho oblíbenými doutníky ;-)

   MALÍŘ

Má jednu ruku dlouhou a oči na šťopkách

a štětinatý prst té ruky

máčí v temperách - olejovkách - vodovkách

na plátnech kouzlí a také na čtvrtkách

ani tužkou nepohrdne

také uhlem vede tah

jindy „tuší“ tvary tuší

vábí ho i pastely - suché, mastné

nečekat, až barva zaschne

i do písku - čáry máry láry fáry pod kočáry

nestydí se zmásti lidi

když v změti barev nic nevidí

někdy se to prostě zašmodrchá v duši

a jenom on možná tuší

co na plátně suší

nitra odlesky - vesmíru záblesky

jindy opisuje zas

matičky Přírody skvělý jas

ženské křivky - ženské křivdy

východy - západy - hýří barvami

skrze obraz pak přijde za námi

                                                                                                         ve chvíli netušené

                            rámem obklíčené